Merkur je planeta nacházející se nejblíže Slunci a zároveň nejmenší v naší Sluneční soustavě. V roce 2004 se k ní vydala vůbec první sonda Messenger od NASA, aby ji zblízka prozkoumala. Ačkoliv mise byla už v roce 2015 ukončena, vědci doposud zkoumají nasbíraná data a nyní z nich odhalili velké překvapení – pod kůrou Merkuru pravděpodobně leží 16 kilometrů tlustý diamantový plášť.
Merkur je záhadou pro vědce již delší dobu, jelikož má zcela jiné vlastnosti než ostatní kamenné planety. Jeho povrch je velmi tmavý, má husté jádro a jeho vulkanická éra trvala kratší dobu než u ostatních planet. Na jeho povrchu byl také nalezen grafit, což vedlo vědce k hypotéze, že měl Merkur v jeho rané historii magmatický oceán bohatý na uhlík, který postupně vystoupal na jeho povrch a vytvořil jak tmavý odstín, tak grafitové skvrny.
Uhlík ale zůstal i pod povrchem planety. Místo grafitu je pod povrchem něco mnohem zajímavějšího – diamant. „Vypočítali jsme, že vzhledem k novému odhadu tlaku na hranici pláště a jádra a s vědomím, že Merkur je planeta bohatá na uhlík, minerál obsahující uhlík, který by se vytvořil na rozhraní mezi pláštěm a jádrem, je diamant a ne grafit,“ uvedl pro space.com člen vědeckého týmu Olivier Namur.
Mercury has a layer of diamond 10 miles thick, NASA spacecraft finds https://t.co/Q6KrgoWNYP pic.twitter.com/rDybbmwF05
— SPACE.com (@SPACEdotcom) July 24, 2024
Vědecký tým zkoumal vnitřní část Merkuru zde na Zemi za pomoci velkoobjemového lisu, aby bylo možné napodobit obrovský tlak, který na něm panuje. Na syntetický křemičitan byl vynaložen tlak přes sedm gigapascalů, díky čemuž dosáhl teploty 2 177 °C. Tým tak mohl studovat, jak se měnily minerály v plášti Merkuru v jeho rané době. „Věříme, že diamant mohl vzniknout dvěma procesy. Prvním je krystalizace magmatického oceánu, ale tento proces pravděpodobně přispěl k vytvoření pouze velmi tenké diamantové vrstvy na rozhraní jádro/plášť. Za druhé, a to nejdůležitější, krystalizace kovového jádra Merkuru,“ uvedl Namur.
