V Karlíně byl spuštěn projekt modernizace veřejného osvětlení a z oblasti Karlínského náměstí se tak stává moderní čtvrť, kde lze například prostřednictvím senzorů monitorovat znečištění ovzduší v jednotlivých ulicích.
V průběhu roku 2018 bylo na stávajících stožárech veřejného osvětlení v oblasti Karlínského náměstí nainstalováno 92 chytrých lamp, které z této lokality a přilehlého okolí vytvořily prototyp moderního veřejného prostoru. Lampy umožňují vzdálené ovládání i nastavování automatického rozsvěcení a zhasínání. Některé z těchto lamp byly také osazeny čidly, které sledují klimatické podmínky či polutanty.
Účelem pilotního projektu bylo otestovat možnosti a přínosy instalace a správy chytrého osvětlení i otestovat možnosti sběru, analýzy a vyhodnocování dat ze senzorických zařízení. V rámci projektu datové platformy Golemio pak bylo klíčové zjistit, nakolik vypovídající byla senzorická data, a tedy jaká by byla možnost jejich využití v dalších oblastech Prahy.
„Výsledky ukazují, že data jsou spolehlivá a lze si na jejich základě udělat dobrý obrázek o stavu znečištění a porovnání v rámci konkrétních ulic a míst, což je pro další rozvoj Smart Prague velmi důležité,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel sekce Smart Prague městské společnosti Operátor ICT. „Podobně jako v případě solárních kompresních košů a laviček, i tyto lampy prošly v pilotní fázi testováním a nyní vyhodnocujeme jejich ekonomickou efektivitu. V rámci analýzy počítáme provozní výdaje jejich případného plošného nasazení a soulad projektu s environmentální politikou města. Toto vše jsou klíčové otázky, které si klademe u každého z projektů Smart Prague. Bezúčelné plýtvání a neřízené plošné zavádění inovací jen pro efekt totiž není „smart“. Naopak – naše chytré projekty musí vždy projít přísným vyhodnocovacím procesem,“ dodává Zadina.
Instalovaná čidla měří polutanty typu CO, NO2, O3, PM 10, PM 2,5 a SO2. Mapa jejich rozmístění a surová data v otevřeném formátu spolu se základními vizualizacemi jsou nyní dostupné na webu.
„V tomto případě – na rozdíl od měření, která provádí Český hydrometeorologický ústav – se jedná o měření na tzv. mikroúrovni. To ukazuje rozdíly mezi jednotlivými ulicemi, vývoj a závislost například na dopravě, přítomnosti zeleně a dalších faktorech,“ upozorňuje Tomáš Hronek, specialista datové platformy Golemio. „Když porovnáte naměřené hodnoty s hodnotami certifikovaných stanic CHMI, jsou v některých případech výrazně vyšší nebo nižší, což záleží na konkrétních klimatických podmínkách daného místa a také na výšce umístění senzoru. Data z těchto senzorů nám dávají velmi dobrou informaci o tom, co se děje na konkrétním místě. To je přínosná informace pro občany, kteří tam pracují nebo bydlí. Ale nelze z nich vyvozovat celkový stav kvality ovzduší v Praze,“ varuje Hronek.
Primárním cílem datové platformy hlavního města je usnadnění práce městským částem a celkově městu při vyhodnocování dat a poskytování odborného know-how a nástrojů pro práci s těmito daty. Tímto lze významně ušetřit veřejné prostředky, jelikož si město a městské části nemusí pořizovat drahé informační systémy a služby od externích dodavatelů. Stačí, když si pořídí senzory, a datová platforma následné zařídí vše potřebné. Pro město se tak jedná o obrovský benefit v podobě možnosti propojování více dat na jednom místě a jejich následné porovnávání. „Jelikož se jedná o data, která jsou klíčová hlavně pro občany, zpřístupňujeme je ve formátu otevřených dat. Od toho si také slibujeme, že vzniknou další nápady na zpracování a analýzu dat. Publikujeme takto již více než 20 datových zdrojů, například o obsazenosti parkovišť, pohybech cyklistů, pohybu vozidel příměstské integrované dopravy a další data. A aktivně je nabízíme v rámci hackathonů a soutěží a těšíme se na to, s jakými nápady přijdou například studenti,“ vysvětluje Benedikt Kotmel, vedoucí projektu Golemio.
