„Rekonstrukce budovy v areálu Koleč byla nezbytná k jejímu plánovanému využití (ustájení) a reprodukci geneticky modifikovaných linií drůbeže. Technologie genového transferu, genetického knock-outu a genomového editování pomocí systémů CRISPR/Cas9 zaznamenala prudký rozvoj v posledních třech letech zejména díky inovacím z Laboratoře virové a buněčné genetiky ÚMG, pod vedením Jiřího Hejnara,“ vysvětluje ředitel ÚMG Petr Dráber.
Rekonstrukce budovy je součástí revitalizace detašovaného pracoviště. Stav objektu, který byl postaven v roce 1955, nesplňoval požadované technické ani hygienické normy pro plánované ustájení a reprodukci geneticky modifikovaných linií drůbeže a byl používán jako sklad. Jednalo se o celkovou rekonstrukci budovy, včetně vnitřních prostor pro chov slepic, rozvodů, nového sociálního zařízení a kotelny. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly více než 5 mil. Kč bez DPH, přičemž 2 mil. Kč byly poskytnuty formou účelové dotace ze strany AV ČR.
Drůbeží farma ÚMG se nachází v obci Koleč, která leží přibližně 45 km od centrálního pracoviště ÚMG v kampusu biomedicínkých ústavů AV ČR v Krči. Chov zahrnuje hlavně geneticky definované inbrední, kongenní a outbrední kuřecí linie. Chovné zařízení produkuje násadová vejce, embrya a kuřata pro několik výzkumných skupin zaměřených na kuřecí modely. Drůbež je využívána zejména pro virologické nebo imunologické projekty, aktuálně pro studium ptačích leukózových virů (které mimo jiné slouží i jako model pro studium ostatních retrovirů, např. viru lidské imunodeficience) a genů podmiňujících vrozenou antivirovou imunitu.
Buněčné maso se stává realitou. Startup Eat Just na jeho vývoj dostal miliardy korun
„Nově rekonstruovaná budova a její kapacity nám umožní efektivněji aplikovat techniky genomového editování pomocí systému CRISPR/Cas9, které jsou u savců již běžně používané, ale u ptáků jsou teprve ve stadiu základního výzkumu. Výsledkem dlouhodobého výzkumu našeho pracoviště v této oblasti je portfolio patentovaných technologií umožňujících vytvořit drůbeží linie s konkrétními genetickými úpravami. Jedná se např. o drůbež, která je rezistentní proti viru ALV-J, který decimuje drůbeží chovy, nebo genetické modely pro virologii, imunologii a vývojovou biologii,“ upřesňuje význam rekonstrukce Jiří Hejnar, vedoucí Laboratoře virové a buněčné genetiky, ÚMG.
