Vítám vás u dalšího dílu, kde si vyvracíme zažité mýty, které nejsou ale tak zcela pravdivé. Dnes se zaměříme na naše chuťové pohárky. Chuť je jedním z našich smyslů a každý z nás zná základní chutě – sladkou, slanou, kyselou a hořkou. Pravděpodobně jste slyšeli i o páté chuti umami, ale náš jazyk je schopen toho rozpoznat více. Jaké chutě tedy dokážeme rozpoznat?
Jazyk spolupracuje s nosem
Naše chuťové pohárky na jazyku nejsou jediné, kdo zajišťují chuť jídla. Ve chvíli, kdy vložíte sousto do úst a začnete jej žvýkat, dochází s pomocí slin k prvnímu natrávení jídla. Uvolněné vůně zachytávají chuťové pohárky, ale putují také do nosu, který zvýrazňuje chuť daného jídla. Pokud si například zacpete nos a po slepu ochutnáte jablko a následně syrovou bramboru, budete mít problém tyto dvě jinak naprosto rozdílné potraviny od sebe rozeznat. Je to z toho důvodu, že mají podobnou strukturu a nos vám vůní nenapoví, o kterou potravinu se jedná.
Podle Cleveland Clinic se chuťové pohárky na našem jazyku obnovují přibližně jednou za deset dní. Pokud si tedy například spálíte jazyk o horké jídlo, velmi rychle dojde k obnovení. Průměrný člověk má 2 000 až 10 000 chuťových pohárků, které s věkem postupně ztrácí. Jejich počet tak ovlivňuje to, jak daný člověk chuť vnímá, proto je chuť pro každého specifickým vjemem.
Kolik chutí tedy rozpoznáme?
Kromě již zmíněných pěti chutí, dokáže náš jazyk podle livescience.com rozpoznat ještě tuk a i oxid uhličitý, který je obsažen v perlivých nápojích. Lidé, kteří mají vyšší vnímavost na tučná jídla, se jim více vyhýbají a mají tendence jíst méně tučných jídel. Jak uvádí newscientist.com, jazyk dokáže vnímat i chuť škrobu, který je obsažen v mouce, těstovinách nebo rýži. Škrob spadá mezi komplexní sacharidy a je důležitý pro získání energie. Jazyk také dokáže rozpoznat kovovou chuť. Ta je ale velmi specifická. Někteří lidé mohou například ve vnitřnostech silně cítit kovovou chuť železa, jiní ji naopak vůbec necítí. Může se také jednat o ozdobné zlaté plátky, které většinou žádnou chuť nemají, ale pro některé jsou velmi výrazné.
Chuť umami je často spojována se zvýrazňovači chuti, jako jsou glutamáty. Umami chuť vnímá v jídle kyselinu glutamovou, případně její soli. Tuto chuť tak najdeme v obrovském množství potravin, zejména pak v mase, plísňových sýrech, mořských plodech, rajčatech a houbách. I chuť umami může být pro každého člověka velmi specifická. Někteří mohou dané jídlo považovat za lahodné, jiní cítí pouze slanější chuť.
Chutě jídel jsou velmi specifické pro každého z nás, a proto se i velmi těžce mohou hodnotit některé chutě. Skvělou ukázkou jsou i pálivá jídla, která někdo vůbec nesnese a jiným nevadí. Některé chutě můžou být o zvyku i kultuře, ale každý z nás postupem času začne upřednostňovat určité druhy potravin, které jsou mu bližší a více si na nich pochutná. A to právě záleží i na chuťových pohárcích a jejich vnímání chutí.
