Lidstvo zatím žádnou sondu k jiné hvězdě nevyslalo, což se ale může změnit už na konci tohoto desetiletí. Nově vzniklá nezisková organizace Fermi Explorer totiž představila (viz businesswire.com) plán mise, která chce zamířit k nejbližší hvězdné soustavě Alpha Centauri. Nečeká přitom na průlom v pohonu vesmírných lodí – staví na technologiích, které jsou podle jejích představitelů dostupné už dnes. Od toho se odráží fakt, že i pokud vše půjde podle plánu, měla by se Alpha Centauri dostat přibližně za 80 tisíc let s tím, že odstartovat má nejpozději do konce roku 2029.
Fermi Explorer si pro první misi stanovila poměrně konkrétní cíle – sonda má zamířit k soustavě Alpha Centauri a během své cesty překonat nejméně 99 procent vzdálenosti k tomuto systému. Součástí sondy má být také minimálně kilogramový náklad o rozměrech 10 × 10 × 10 centimetrů. Organizace zároveň požaduje, aby se celý projekt včetně návrhu, výroby, startu a provozu vešel do 15 milionů dolarů. Právě nízký rozpočet je přitom jedním z nejzajímavějších aspektů projektu, neboť Fermi Explorer nechce čekat na technologii, která by umožnila cestovat mezi hvězdami rychlostí blížící se rychlosti světla. Místo toho se snaží navrhnout misi podle toho, co je možné postavit a vypustit už dnes.
Na první pohled může tedy plán působit absurdně. Pokud sonda vyrazí v roce 2029 a k cíli dorazí přibližně za 80 tisíc let, žádný z lidí, kteří ji vyšlou, jejího příletu samozřejmě nebude svědkem. Právě to ale organizace považuje za podstatnou součást projektu. Fermi Explorer totiž otevřeně připouští, že nejde o misi, jejíž výsledky budou dostupné současné generaci. Smyslem má být především uskutečnění prvního praktického kroku k mezihvězdnému cestování a vytvoření technologického i vědeckého základu pro budoucí generace.
„Doufáme, že budeme zároveň první, kdo vyrazí, a poslední, kdo dorazí k Alpha Centauri. Nikdo z nás tu nebude, až tato cesta skončí, a právě o to jde. Jde o to udělat první dosažitelný krok a inspirovat budoucí generace, aby dál posouvaly hranice, které jsme zdědili,“ uvedl Philip Johnston, spoluzakladatel a prezident mise Fermi Explorer
Fermi Explorer nicméně nechce do vesmíru poslat pouze technické zařízení, organizace plánuje také výběr vědeckých a uměleckých nákladů, které by mohly být součástí mise. Počítá se například s umístěním kopie slavné Zlaté desky z mise Voyager, jež obsahuje obrazové, zvukové a další informace reprezentující Zemi a život na ní. Nová mise chce přidat také vzkazy od dětí z celého světa. Pokud sonda skutečně vyrazí k Alpha Centauri, půjde o časovou kapsli určenou civilizacím a generacím, které budou existovat dlouho poté, co dnešní lidé zmizí.
Další neobvyklou součástí projektu je důraz na otevřený vývoj. Fermi Explorer totiž plánuje zveřejňovat svůj výzkum, analýzy, data i simulační nástroje. Do projektu se tak podle organizace mohou zapojit vědci, inženýři, studenti, pedagogové i další zájemci. Organizace už také hlásí první podporovatele, mezi něž patří například Rob Meyerson, bývalý prezident Blue Origin, nebo fyzik a investor Alex Wissner-Gross.
