Naše jediná přirozená družice je teď v zájmu mnoha vesmírných agentur. Poté, co ruská sonda Luna-25 nedokázala na měsíčním povrchu přistát a byla zničena, se podařilo přistát s landerem Vikram Indické kosmické agentuře (ISRO), která se stala čtvrtou zemí, která dokázala přistát na Měsíci. Kromě soukromých společností, kterým se zatím povrchu dosáhnout nepodařilo, se o to pokusí i tuto neděli Japonsko. Mise XRISM & SLIM je naplánována na 28. srpna a raketa by měla odstartovat ve 2:26 ráno středoevropského času z vesmírného centra Tanegashima v Japonsku a živé vysílání začne přibližně o půl hodiny dříve.
Start byl dle popisu mise posunut o jeden den kvůli špatnému počasí a pokud ani v pondělí nebudou vhodné podmínky, Japonská vesmírná agentura (JAXA) má záložní data spuštění až do 15. září. Raketa H-IIA 202, která ponese užitečné zatížení, je postradatelná a po odpojení dopadne do oceánu. Pro JAXA bude tento start podle everydayastronaut.com prvním v tomto roce.
Do vesmíru bude vynesen satelit XRISM (X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission), který bude studovat strukturu a formování vesmíru i temnou hmotu. Bude fungovat jako vesmírný dalekohled nové generace. SLIM (Smart Lander for Investigating the Moon) je druhým užitečným zatížením a jedná se o lander, který se pokusí přistát na Měsíci. Zároveň jde také o první japonskou misi na měsíční povrch. Lander by měl přistát v oblasti Marius Hills Hole, kde by měl prozkoumávat jeho povrch.
The live coverage of the launch of the X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission (#XRISM) and the Smart Lander for Investigating Moon (#SLIM) onboard the H-IIA Launch Vehicle will start around 8:55 am (JST)/23:55 am (UTC) on August 27.
— JAXA(Japan Aerospace Exploration Agency) (@JAXA_en) August 25, 2023
Please join us on:https://t.co/ohHy9rs4C6 pic.twitter.com/GfGTlyxWLi
Podle nextspaceflight.com by měl přistávací modul být schopný rozeznat jednotlivé měsíční krátery pomocí technologie, která dokáže rozpoznávat obličeje a tím tak určit svoji aktuální polohu. Přistát by měl s přesností na 100 metrů. Pro srovnání – při misi Apollo 11 byla přesnost přistání lunárního modulu několik desítek kilometrů. Pokud se tedy podaří dosednout s takovou přesností, bude to významný krok pro budoucí mise.
