Smutný příběh majitelů nepodporovaných bionických očí je varování do budoucna

Glosa
Smutný příběh majitelů nepodporovaných bionických očí je varování do budoucna
Fotografie: IEEE Spectrum

Představte si situaci, kdy vám umělá náhrada oka dokáže vrátit zrak nebo jeho část. Zázrak? Ten se ale může velice snadno proměnit v noční můru, která ukazuje na dnešní bolavé místo vztahu člověka a elektroniky.

Je to příběh, který jako by vypadl z prostředí hry Cyberpunk nebo z nějakého sci-fi seriálu ve stylu Krajních mezí nebo Černého zrcadla. Stovky uživatelů se ztrátou zraku dostaly bionickou náhradu. I když výsledky nebyly nijak zázračné, v takové situaci je každé drobné zlepšení velice důležité. Společnost však nedokázala přetavit svoje vědecké úspěchy na ty finanční. Následoval krach, který nechal lidi napospas osudu.

Fikce? Ne, realita, o které informoval spectrum.ieee.org. Ten popisuje příběh společnosti Second Sight Metal Products, která v minulých letech implantovala nevidomým pacientům bionické náhrady oka Argus I a Argus II. Systém měl k dokonalosti daleko. Vyžadoval nejen speciální brýle, ale i externí jednotku na opasku o velikosti mobilního telefonu. Výdrž nebyla valná a ani výsledky. U mnoha pacientů se objevila jen schopnost rozeznávat světlo a tmu, ale u jiných, kterými se společnost ráda chlubila, se vrátila schopnost provádět složité sporty, jako je lukostřelba nebo lyžování.

Těm méně šťastným společnost slibovala, že schopnosti jejich implantátu vylepší zamýšlená aktualizace softwaru. Zní vám to povědomě? Všichni jsme tak nějak zvykli, že neustále na nějakou opravu chyb čekáme. V používaných aplikacích, operačních systémech i u množství spotřební elektroniky. Nejvíce patrné je to například u Windows – každá manželka „ajťáka“ ví, že na něj nemá druhé úterý v měsíci (v našem časovém pásmu spíše následující středu) smysl čekat s večeří.

Ale zpátky k příběhům pacientů s bionickýma očima. Společnost zamýšlené vylepšení nejenže nedodala, ale postupně oznámila, že ukončila činnost. Opět je to situace, která je silně povědomá. Na dnešním trhu s mobily a se spotřební elektronikou obecně firmy neustále vznikají a zanikají a „softwarová podpora“ je i pro mnoho těch existujících sprosté slovo, zkrátka činnost, která nepřináší zisk. U telefonů je to víceméně jedno. Při nejhorším vám nějaký hacker vybere účet, zveřejní nahé fotky, ale život jde dál. Stejně snadno můžete mobil vyhodit a ještě se přitom konejšit pocitem, že tím snad i můžete někomu pomoct.

To je důvod, proč ještě nemáme bioniku

Zkuste se ale vžít do situace člověka s již nepodporovaným bionickým implantátem, jako jsou výše zmíněné oči. Přijít o zrak musí být už samo o sobě frustrující, ale co teprve, když se to stane podruhé, navíc zcela zbytečně. Navíc není síla, která by přinutila společnost zveřejnit plány a podrobnosti – mezitím ji koupila jiná firma. Všem uživatelům tak zůstanou akorát přístroje, které postupem času doslouží. A nahrazovat je pomocí reverzního inženýrství by bylo akorát nehumánním experimentováním na lidech.

Tento smutný příběh je zároveň odpovědí na otázku, proč nejsou bionické implantáty běžnou součástí našich životů, i když to vědci a autoři sci-fi neustále prorokují. Než si je pustíme do života více, problém se špatnou nebo žádnou podporou bude muset být vyřešen. A neškodilo by to ani u zařízení, která se sice do těla nemontují, ale i tak jsou mu velice blízko.

Související články
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze