Webbův teleskop se opět zaměřuje na Jupiter. Vidí polární záře i jeho prstence

Webbův teleskop se opět zaměřuje na Jupiter. Vidí polární záře i jeho prstence
Fotografie: NASA
  • Snímek vytvořil teleskop pomocí různých filtrů na přístroji NIRCam
  • Na Jupiteru jsou viditelné polární záře, Velká rudá skvrna i prstence
  • Snímek je upraven tak, aby jej mohlo vidět lidské oko

Webbův teleskop nedávno vytvořil snímky Jupitera včetně jeho měsíce Europy a nyní ukázal další detailní snímky největší planety naší Sluneční soustavy, které ukazují polární záře i méně viditelné prstence. Snímky jsou složené z vícero fotografií pořízených v různých filtrech pomocí přístroje Near Infrared Camera (NIRCam). Pozorování poskytnou vědcům další informace, co se odehrává uvnitř Jupitera, uvedla NASA v aktualizaci.

Je opravdu pozoruhodné, že na jednom snímku můžeme vidět detaily Jupitera spolu s jeho prstenci, malými měsíci a dokonce i galaxiemi,“ řekla Imke de Pater, která vedla pozorování Jupitera v pařížské observatoři. NIRCam obsahuje tři specializované infračervené filtry, které zobrazují detaily planety. Data z teleskopu dorazí na Zemi jako informace o jasu světla na Webbových detektorech a s těmito daty poté dále pracují vědci ve Space Telescope Science Instituce (STScI). Infračervené světlo je pro lidské oko neviditelné, vědci tak toto světlo přetvořili do viditelného spektra.


Na snímku lze pozorovat polární záře na severním i jižním pólu Jupitera i Velkou rudou skvrnu. Tato bouře je tak velká, že by pohltila celou Zemi. Vyobrazena je bílou, stejně jako ostatní mraky, protože odráží nejvíce slunečního světla. „Světlá barva ukazuje vysokou výšku, takže Velká rudá skvrna má vysoko položený opar, stejně jako rovníková oblast,“ řekla Heidi Hammel, Webbova interdisciplinární vědkyně pro pozorování Sluneční soustavy. Dodala také, že světlé až bílé pruhy jsou pravděpodobně vrcholky mraků a oproti tomu tmavé části mají nízkou oblačnost.

Teleskop také na snímcích zaznamenal Jupiterovy velmi slabé prstence a jeho dva měsíce pojmenované Amalthea a Adrastea. V pozadí jsou nejspíše galaxie, které jsou ale rozmazané.

Související články
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze