Program Artemis se plánuje již více jak desetiletí. První náznaky o snaze vrátit se na Měsíc a pokračovat dál do Sluneční soustavy se v NASA objevují prakticky neustále, zesílily však počátkem století. 15. dubna 2010 vystoupil prezident Obama v Kennedyho vesmírném středisku, kde oznámil plány své administrativy pro NASA. Zrušil starší programy a místo toho navrhl dodatečné financování ve výši 6 miliard dolarů. Vyzval k vývoji nového programu těžkých raket, které by měly být připraveny ke stavbě do roku 2015 a do poloviny třicátých let by se měly uskutečnit lety s posádkou na oběžnou dráhu Marsu.
Dne 11. prosince 2017 podepsal prezident Trump tzv. Směrnici o vesmírné politice č. 1, která mění národní vesmírnou politiku a stanoví integrovaný program pod vedením USA s partnery ze soukromého sektoru pro návrat člověka na Měsíc a následné mise na Mars a dále. Vyzývá správce NASA, aby „vedl inovativní a udržitelný program průzkumu s komerčními a mezinárodními partnery, který umožní expanzi člověka po celé Sluneční soustavě a přinese zpět na Zemi nové poznatky a příležitosti“.
Konkrétní obrysy dostala mise v roce 2019 s tím, že se lidé vrátí na Měsíc už v roce 2022. Následné zpoždění šlo na vrub nejen technickým obtížím a pandemii, ale i soudním sporům s dodavateli.
Jaká je budoucnost programu Artemis?
Současný let prázdného modulu v misi Artemis I bude trvat celkem 25 dní. NASA během něj prozkoumá funkčnost jednotlivých systémů, které se pokusí dostat až na hranice jejich možností. Pokud vše dopadne dobře, mohla by v roce 2024 proběhnout obdobná mise s lidskou posádkou.
Ani ta však, stejně jako ovečka Shaun a její „kolegové“ na Měsíci nepřistane. To by se mělo stát až o rok později při misi Artemis III. Astronauté mají přistát na jižním měsíčním pólu. Vytipovaných oblastí je několik a finální rozhodnutí přijde později, až bude zřejmé alespoň přibližné datum odletu.
Jak bylo naznačeno dříve, konečným cílem je trvalé osídlení Měsíce, tedy tamní základna. Pro to však není zajištěno financování, NASA jej ale připravuje na mnoha teoretických úrovních.
Co je cílem mise Artemis I?
První mise se uskuteční bez lidské posádky a jejím cílem je hlavně test všech systémů. To znamená nejen nosnou raketu SLS, která může k Měsíci dopravit až 23 tun nákladu, ale i loď Orion, jejíž součástí je Evropský servisní modul (ESM), který pro loď zajišťuje systémy podpory života, řídí její kurz a slouží i jako pohon. Zkušební let s modulem Orion v rámci mise Artemis I poletí přibližně 65 tisíc kilometrů za Měsíc. To bude představovat doposud nejvzdálenější let pro kosmickou loď navrženou pro lidi.
Co budou astronauté na Měsíci dělat?
Samotná mise má velký symbolický význam. V rámci programu je důležité, aby se na měsíční povrch dostala první žena a také evropští astronauté. Mise Artemis by nebyla možná bez rozsáhlé spolupráce s ESA. Ta tak na Měsíc pošle tři zástupce.
Tito a další astronauté přistanou poblíž málo prozkoumané oblasti jižního pólu Měsíce. Důvodů je celá řada, ale nejdůležitější z nich se jmenuje „voda“. V kráterech po meteoritech poblíž pólů by se mohla nalézat zmrzlá voda, kterou sem dostaly komety. Její případné získání by značně zjednodušilo život posádky na Měsíci, ale i umožnilo výrobu paliva pro vesmírné lodi.
Kdo ještě má o Měsíc zájem?
Měsíc působí jako naprosto pusté místo, ale v poslední době je tam docela živo. Nedávno odstartovala mise CAPSTONE, což je satelit vážící 25 kg o velikosti mikrovlnné trouby, který představuje testovací misi pro postavení vesmírné stanice Gateway na stejné oběžné dráze, která bude sloužit astronautům obývajícím Měsíc v rámci mise Artemis.
Pozornost na sebe poutá také čínská mise Chang’e–5, která dosáhla Měsíce už v roce 2020. Její rover má na kontě zajímavé a seriózní vědecké objevy, stejně tak nejrůznější záhady, které nakonec tak záhodné nejsou, ale spolehlivě přilákají pozornost k měsíčnímu výzkumu. O Měsíc má zájem také Indie a v teoretické rovině i Kanada. Plány Ruska byly nepravděpodobně ambiciózní ještě před současnou krizí, to si raději vsadit na Čínu. Anebo na soukromou společnost.
Co, kdyby to bylo jinak?
Na závěr mírné odlehčení: přestože nás NASA zásobuje opravdu vydatným množstvím materiálů, striktně se v nich drží skutečnosti. To však neplatí pro seriálové tvůrce, kteří pro Apple TV+ natočili oceňovaný seriál Forr All Mankind.
V něm se věnuje alternativní historii, v níž se sovětským kosmonautům podaří zvítězit i v této části vesmírných závodů a přistát na Měsíci jako první. To však Američany nezdrtí a jako odpověď chtějí stavbu základy uskutečnit již během sedmdesátých let 20. století. Tomu se věnuje první řada seriálu, v té druhé se pak na Měsíci střetnou s Rusy. V té třetí odehrávající se během alternativních „devadesátek“ nejde o nic menšího než o kolonizaci Marsu. Nicméně realita, kterou můžete díky moderním technologiím sledovat prakticky v přímém přenosu, je neméně vzrušující.
