Pomocí pozemních observatoří a vesmírného dalekohledu Cheops astronomové sledovali trpasličí planetku Quaoar, jak přechází přes vzdálené hvězdy, na chvíli tak blokovala jejich světlo. Tento jev nazývaný zákryt poskytuje informace o velikosti a tvaru objektu a zda má atmosféru. V tomto případě byla odhalena přítomnost materiálu před i po zákrytu, což ukazuje na prstenec.
Quaoar spadá mezi takzvané transneptunské objekty (TNO), kterých je asi 3 000. Jedná se o objekty, které se nacházejí za oběžnou dráhou Neptunu, tedy na samotném kraji naší Sluneční soustavy. Mezi nejznámější patří Pluto, které bylo vyřazeno z planet a Eris. Quaoar má v průměru asi 555 km, je tak sedmým největším TNO. Kolem něj pak obíhá ještě malý měsíc pojmenovaný Weywot.
Sledování malých objektů není snadné
Studování trpasličích planet je obtížné kvůli jejich velikosti i vzdálenosti od Země. Quaoar je téměř 44krát dále od Slunce než Země, zákryt je tak pro zjištění informací velmi cenný. Aby bylo možné zákryt pozorovat, je potřeba přesné zarovnání mezi Quaoarem, hvězdou a dalekohledem. Pro tyto události byl vytvořen projekt Evropské výzkumné rady Lucky Star, který předpovídá možné zákryty a koordinuje jejich následné pozorování z observatoří po celém světě.
🆕Discovery in the outer Solar System 💍
— ESA Science (@esascience) February 8, 2023
Observations by @ESA_CHEOPS put a ring on dwarf planet Quaoar
Find out how 👉 https://t.co/gYrtcpNc7n pic.twitter.com/LIyZ4syVSJ
Prstenec naznačoval dalekohled Cheops a následně jej potvrdily pozemní dalekohledy. „Když jsme dali vše dohromady, viděli jsme poklesy jasu, které nebyly způsobeny Quaoarem, ale které ukazovaly na přítomnost materiálu na kruhové dráze kolem něj. Ve chvíli, kdy jsme to viděli, tak jsme řekli: dobře, kolem Quaoaru vidíme prstenec,“ uvedl Bruno Morgado, který vedl analýzu. Quaoar není jediná trpasličí planetka, která má prstenec. ESA uvedla, že ví ještě o dvou – Chariklo a Haumea.
