Pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a dalších několika observatoří astronomové zjistili, že obří hvězda Betelgeuse v roce 2019 na povrchu vybuchla, tím ztratila většinu svého viditelného zevnějšku a vyslala do vesmíru obrovské množství povrchové hmoty (SME), což dříve u žádné hvězdy nebylo nikdy předtím pozorováno. Množství bylo tak ohromné, že ho bylo 400miliardkrát více, než je typický výron koronální hmoty pro naše Slunce.
Tato pozorování poskytují informace o hvězdách, které ztrácejí svoji hmotu a později se z nich stanou supernovy. Avšak v tomto případě tomu tak nebylo a vychrlení hmoty nepředstavovalo známku výbuchu supernovy. „Nikdy předtím jsme neviděli tak obrovskou masovou ejekci povrchu hvězdy. Zůstalo nám něco, čemu úplně nerozumíme. Je to zcela nový jev, který můžeme pozorovat a rozlišovat povrchové detaily pomocí Hubbleova teleskopu,“ řekla Andrea Dupree z Centra pro astrofyziku.
#ScienceSaturday: check out this post on the @NASA website about the red supergiant star Betelgeuse slowly recovering after blowing its top and as seen by the #Hubble #SpaceTelescope. This reveals a lot about a star just before it goes supernova. https://t.co/8XlL7Klc92
— Miami-Dade County Mosquito Control (@305Mosquito) August 13, 2022
Výbuch v roce 2019 způsobil odpálení kusu fotosféry a na hvězdě vznikla chladná povrchová plocha pod oblakem prachu. Kus fotosféry, který byl podle NASA několikrát těžší než náš Měsíc, se vystřelením do vesmíru ochladil a vytvořil prachový oblak. Ten blokoval několik měsíců světlo hvězdy, kterou astronomové pozorovali. Zatmění Betelgeuse bylo snadno pozorovatelné, jelikož se jedná o jednu z nejjasnějších hvězd v Orionu. Pokud by tato hvězda nahradila naše Slunce, její vnější povrch by sahal až na oběžnou dráhu Jupitera.
Ačkoliv i naše Slunce má menší/větší výrony koronální hmoty, které se odrážejí do vnější atmosféry, u Betelgeuse poprvé astronomové pozorovali, jak se do vesmíru dostalo obrovské množství povrchu hvězdy. Hvězda se nyní snaží nejspíše po výbuchu zotavit, jelikož její 400denní cyklus pulzací, který byl po dobu 200 let pravidelně pozorován, se zastavil.
