Vypadá to jako vtip ze sociálních sítí. Elektronické kalendáře v našich přístrojích obvykle začínají společně s 20. stoletím, ale v Applu se jako vždy snažili překonat konkurenci, a tak začínají společně s naším letopočtem. V iPhonech se tak dostanete k roku 0. V říjnu roku 1582 při tom narazíte na zajímavou anomálii. Zatímco první čtvrtek v měsíci je 4., hned další den je pátek, ale 15. Je to chyba? Nebo dokonce nějaké spiknutí, které má zamaskovat něco, co se během oněch 11 dní stalo? I takové teorie lze najít na sociálních sítích, ale pravda je mnohem prozaičtější.
A jmenuje se juliánský kalendář. Ten zavedl známý římský vladař Julius Caesar zhruba půlstoletí před našim letopočtem. Inspiroval se počítáním času u Egypťanů a zavedl něco, co bylo oproti předchozím kalendářům relativně jednoduché, praktické a funkční. Kalendář upozadil složitý lunární cyklus, byl založen na zdánlivém pohybu slunce, a tak měl rok 365 dní, 12 měsíců po 30 dnech a ten poslední o 5 dní více.
Tato jednoduchost společně s šířícím se křesťanstvím pomohla tento kalendář dostat do většiny kultur v Evropě a v dalších civilizovaných částech světa. V jeho návrhu se však ukrývala nepřesnost. Juliánský kalendář má průměrnou délku roku 365,25 dne, což je asi o 11 minut více, než je délka tropického roku (365,2422 dne). Tyto odchylky se rok od roku sčítají a za 128 let činí jeden celý den. Nezdá jako moc, ale v 16. století se kalendář opožďoval skoro o 10 dní. To už může působit vážné problémy například při zemědělských pracích, pro katolickou církev se však zdálo důležitější stanovení správného data Velikonoc.
Proto Tridentský koncil souhlasil v roce 1563 s myšlenkou reformy kalendáře a v době pontifikátu papeže Řehoře XIII. vzniká kalendář gregoriánský či řehořský (1582). Nejdůležitější byly dvě změny a to, že po juliánském čtvrtku 4. 10. 1582 následuje hned gregoriánský pátek 15. 10. 1582. Další změnou bylo ono přidání přestupného roku a definování výjimek.
Když si uvědomíme, jaká nevole panuje v dnešní společnosti kvůli „ztracené nebo přidané“ hodině letního času, dokážete si představit rozruch okolo jedenáctidenního skoku v novém kalendáři. Ten se i přes značnou moc katolické církve šířil jen pomalu, zvláště pak v zemích s převládající pravoslavnou církví. V Rusku platil juliánský kalendář do roku 1918 tedy včetně Říjnové revoluce, která podle gregoriánského kalendáře byla v listopadu. Řecko přijalo novou změnu až v roce 1924 a Egypt až v roce 1928. Od té doby ale tuto slepnou uličku v designu kalendářů připomíná jen podivný časový skok.
