- Pouhých 8 let dělilo projev J. F. Kennedyho o odhodlání letět na Měsíc a jeho realizaci.
- 17 sekund. Hranice mezi úspěchem a selháním dokáže být někdy velice tenká. V případě Apolla 11 má i přesnou hodnotu. Kvůli chybě navigačního počítače zůstaly motory v činnosti o něco déle a loď minula místo pro přistání. Armstrong tak musel převzít řízení a najít místo pro přistání sám. To se mu nakonec povedlo, ale zůstala mu zásoba paliva na pouhých 17 sekund letu.
- 100 000 ×. Asi tolikrát je dnešní smartphone výkonnější než použitý palubní počítač. Přepočítávat výkon strojů na různých platformách, které od sebe nemůžou být vzdálenější, je vždycky ošemetné, ale zde jde jenom o řádové srovnání. Ještě větší propast vznikne při srovnávání pamětí. Smartphone s 4 GB RAM má asi milionkrát více operační paměti, v případě nejlepších variant s 512GB vnitřním úložištěm toto číslo narostlo dokonce 7milionkrát.
- 200 tun. Na tolik se odhaduje množství odpadu, které na Měsíci zanechali lidé. Jde nejenom o pozůstatky vesmírných sond, ale i samotného pobytu kosmonautů. Mimo jiného zde najdeme i 96 pytlů biologického materiálu, který vyprodukovali kosmonauté během svého zdejšího pobytu.
- Apollo 11 dovezlo na Zemi 21,5 kilogramu měsíčních hornin. Část se jich dostala i do Československa, nyní proběhla jejich dražba.
- 1 pero mělo strategický vliv na cíl mise. Během výstupu z modulu na měsíční povrch totiž došlo k ulomení jističe vzletového motoru. Bez něj by nebylo možné uvést motory v chod a vrátit se tak na Zemi. Aldrin to vymyslel nápaditě – prostrčil otvorem psací potřebu, která zafungovala.
- 19 dní museli kosmonauti strávit po svém návratu v přísné karanténě. Dělo se tak z důvodu předběžné opatrnosti, aby nedošlo k zavlečení případných mimozemských bakterií na Zemi.
- Během průběhu mise ztratila vesmírná loď vezoucí kosmonauty skoro 90 % své hmotnosti. Zatímco při startu byla hmotnost lodi a rakety 45 tisíc kilogramů, při návratu měl modul s kosmonauty necelých 5 tisíc kilogramů.
- V červenci 1969 bylo na Měsíci pěkně živo. Kromě amerických kosmonautů zde havarovala ruská sonda Luna 15, která měla Američanům vyfouknout další prvenství a jako první na Zemi dopravit vzorky měsíčních hornin.
- 6 % Američanů věří konspirační teorii, že přistání na Měsíci byl podvod natočený ve filmovém studiu. Může za to zejména film Kozoroh 1 z roku 1978.
- 2024 je podle posledních informací rok, kdy by se lidstvo mělo vrátit na Měsíc. Nejdříve prostřednictvím sond, pak přijde na řadu projekt Artemis, který sem dopraví další lidskou posádku. I když panují obavy, že se daný termín nestihne, NASA je ambiciózní a spřádá i plány na stálou měsíční základnu. Otázka je, jestli na ni sežene peníze.
11 věcí, které možná nevíte o misi Apollo 11
I když se největší díl pozornosti soustředil na přistání lunárního modulu na Měsíci, cílem mise Apollo 11 bylo dopravit celou posádku zpátky bezpečně na Zemi. To se stalo až o čtyři dny později, 24. července 1969. Při této příležitosti stojí za připomenutí pár zajímavostí a kuriozit, které tuto největší výpravu v dějinách lidstva provázely.
Související články
- Vše, co potřebujete vědět o současné i budoucích misích Artemis
- Mise Artemis I úspěšně odstartovala
- Opravy zdárně pokračují, mise Artemis I by mohla odstartovat ještě v září – 5× aktualizováno
- S misemi Artemis poletí na Měsíc i Snoopy
- Na co NASA potřebuje 16tunové pískoviště? Trénuje na něm pobyt na Měsíci
- Testovací figurína NASA pro let na Měsíc má oficiální jméno
