Je to problém takového rozsahu, že si ho všímají i respektovaná média jako Washington Post. Na několika příkladech ukazuje, že stačilo pár měsíců na to, aby se se Amazon, jeden z nejvýznamnějších knižních trhů, proměnil k nepoznání. Společně s tím se také nejspíše zásadně změní povaha literatury a vydávání knih.
Internet způsobil rozsáhlou revoluci v tom, jak mohou spisovatelé dostat svá díla do rukou dychtivých čtenářů, ale ani s technickým pokrokem nebylo snadné vydat román do podoby hmatatelné knihy, kterou by si lidé mohli koupit. To platilo až do doby, kdy program Kindle Direct společnosti Amazon poskytl autorům novou cestu k samovydávání. Systém KDP společnosti Amazon umožňuje vydat knihu komukoli s minimálními režijními náklady. A nyní se tato výhoda stává problémem.
Amazon je doslova zaplaven příběhy i technickými publikacemi, které generuje ChatGPT a jeho klony. Navzdory svým pokynům pro obsah, které plagiátorství striktně zakazují, se společnost Amazon zřejmě postavila na stranu obsahu generovaného umělou inteligencí tím, že prodejcům umožňuje skrýt, zda jejich knihy napsali lidé, nebo umělá inteligence. A také příliš neřeší autenticitu vkládaných „uživatelských“ recenzí. Protože když už jste schopni generovat celou knihu, je pár pochvalných textů už jen třešnička na dortu.
Článek končí poměrně pesimisticky. Oslovení autoři přestávají s psaním, protože jejich díla v přívalu automaticky generované konkurence s perfektními recenzemi prostě zapadnou. A cokoli dalšího napíší, to se stane další tréninkovou sadou pro AI, která to může obratem vychrlit v desítkách variací s odstupem pouhých hodin.
Konec, nebo nový začátek?
Vypadá to, že literatura, jak jsme ji znali, skončila. Pár opravdu bohatých lidí si může pro zábavu vydržovat živé autory a jejich díla tisknout na papír, ale to bude asi taková rozmařilost, jako si dnes objednávat ručně vyráběné přepisy starých knih vázané v kůži. Když se ale podíváme do minulosti, podobných okamžiků najdeme více. A prvním z nich je samotný zrod literatury, která s vynálezem písma vytlačila slovesnost a ústní podání. Představte si ten šok, když jste dobrý řečník, který si vyprávěním příběhů i vydělává, když tu někdo přijde s destičkami nebo papyrem, který je na rozdíl od vás přesnější a snadno reprodukovatelný.
Nákladná „výroba textů“ pomohla koncentrovat moc do rukou jedné třídy, což ale zároveň položilo základy civilizací. Takový status quo vydržel po dlouhé tisíce let, a to až do vynálezu knihtisku. I když zpřístupnění možnosti publikovat obsah širším vrstvám bylo jen napravením dávné křivdy, opět taková zásadní změna přinesla obavy. Tuto technickou revoluci pak dotáhl k dokonalosti internet a na něm zmiňovaný Amazon.
Pak tu máme ještě jeden zásadní milník, kterým je vynález filmu. Počátkem 20. století to po příchodu filmu a televize vypadalo, že čtení zajde na úbytě a jen pár schopných bude moci pokračovat psaním scénářů. Převažující umělecký směr té doby byl realismus, který si mimo jiné zakládal na přesném popisu okolního světa. Představte si to zděšení, když totéž zvládl film v jediném záběru! Přesto to však bylo pro autory vysvobození z okovů reálného světa. Jako první toho využili modernisté, avantgardisté a další směry. A s odstupem času můžeme říci, že příchod filmu byl to nejlepší, co se literatuře mohlo stát.
Budeme s odstupem stejně nadšeně hodnotit i okamžik, kdy začal ChatGPT chrlit elektronické knihy po stovkách? A nebo se začneme točit v kruhu, kdy už nebude vznikat žádný nový obsah, jen odvozenina z odvozeného? Skeptik by mohl namítnout, že v takové fázi už dávno jsme, ale všimli jsme si toho jen díky AI.
