Vítejte u dalšího dílu Stalo se. Dnes si připomeneme úmrtí našeho prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a také sondu Cassini, která prozkoumala Saturn i jeho měsíce a ve vesmíru strávila 20 let. Začneme ale u nás – v České republice. 7. března 1879 se v Hodoníně narodil Tomáš Garrigue Masaryk. Pocházel z chudé rodiny, ale jeho mimořádné nadání a vynikající prospěch ve škole mu umožnily získat stipendium na německém gymnáziu v Brně. Následně studoval ve Vídni Akademické gymnázium, kde v roce 1872 odmaturoval. Po maturitě studoval filozofickou fakultu ve Vídni, kde si vybral obor filologie a v roce 1876 dokončil studia.
V německém Lipsku poznal svoji budoucí manželku Charlottu Garrigue, která pocházela z New Yorku. Než každý z nich odjel domů, zasnoubili se a v roce 1878 se v Americe vzali. V květnu následujícího roku se jim narodila první dcera Alice, o rok později syn Herbert a v roce 1886 další syn Jan. Aby Masaryk zajistil rodinu, pracoval na pražské univerzitě, kde se v tehdejší době svými názory odlišoval od ostatních učitelů, a to jak přístupem ke studentům, tak přednáškami o sociálních problémech, prostituci a dalších tématech, které byly v té době tabu.
V roce 1897 se stal podle hrad.cz profesorem Karlovy univerzity a o tři roky později založil českou stranu lidovou, která se v roce 1905 přejmenovala na Česká strana pokroková. Po vypuknutí 1. světové války odjel do exilu, kde se také později dozvěděl, že je na něj v Rakousku-Uhersku vydán zatykač a nemá se tedy vracet. Po celou dobu války se snažil o získání nezávislosti a vzniku Československa. A to se mu také nakonec podařilo – tehdejší prezident USA Woodrow Wilson přijal prohlášení o samostatném československém státě. 28. října byla ustanovena svobodná Československá republika a v prosinci téhož roku se Masaryk vrátil do své rodné země.
Za prezidenta si jej lidé zvolili celkem čtyřikrát, při posledním zvolení v roce 1935 však již jeho zdraví nebylo příliš dobré. Ještě téhož roku tedy abdikoval. Zemřel o dva roky později na zámku v lánech, přesně 14. září 1937. Státní pohřeb se pak konal 21. září.
A přesuneme se za hranice naší planety, vydáme se do vesmíru k planetě Saturn. 15. října 1997 se vydala sonda Cassini z Cape Canaveral Air Force Station na svou sedmiletou cestu k Saturnu. Urazila 3,6 miliardy kilometrů, než 20. června 2004 k Saturnu dorazila. Původě naplánovaná mise měla dle popisu NASA trvat čtyři roky, ale její bádání bylo několikrát prodlouženo.
Za dobu svého fungování studovala Saturn, jeho prstence a měsíce Titan, Enceladus, Hyperion, Prometheus, Pandora a další. Díky tomu vědci například zjistili, že na Titanu existuje kapalný metan a etan. Tyto prvky prší z oblohy a tvoří obrovská jezera. Na Enceladu, na kterém by se mohl nacházet alespoň mikrobiální život, Cassini objevila tryskající vodní páru, která zásobuje jeden ze Saturnových prstenců.
Mise Cassini byla u konce po dvaceti letech ve vesmíru, kdy pozemní tým příkazy spotřeboval téměř všechnu pohonnou hmotu. Vědci se rozhodli, že sonda ukončí svoji misi tak, že se ponoří do atmosféry Saturnu a tam zanikne. V roce 2017 tak podle NASA naposledy provedla průlet kolem Titanu, kde využila jeho gravitace a dostala se přes ledovcové prstence planety. Postupně se pak nořila více a více do jeho atmosféry, až se nakonec 15. září 2017 ponořila nenávratně do planety.
