Co jíme a vlastně jíst nechceme? Překvapivé ingredience v běžných potravinách

Co jíme a vlastně jíst nechceme? Překvapivé ingredience v běžných potravinách
Fotografie: pixabay.com
  • Želatina i barvivo karmín pochází z živočišných složek
  • Je dobré se vyhýbat kukuřičnému sirupu, modifikovanému škrobu i maltodextrinu
  • Kontolujte složení potravin, aby obsahovaly to, co slibuje obal

Obchody jsou plné zboží a my si můžeme vybírat mezi nejrůznějšími značkami i kvalitou. Často se ale řídíme značkou nebo cenou a zapomínáme se podívat na zadní stranu – na složení. Přitom právě tam se často skrývají ingredience, které bychom do svého jídelníčku dobrovolně nezařadili. Někdy jde o přídatné látky, jindy o původ surovin, který by mohl někomu způsobit nevolnost. Na které ingredience tedy dávat pozor?

Želatina a karmín

Želatina i červené barvivo karmín jsou živočišného původu. Pokud jste vegetarián nebo vegan, pak to pro vás ani nebude žádné překvapení, někteří to ale nemusí vůbec tušit. Želatina je hojně používaná v bonbonech, jogurtech nebo dortech a je vyráběna z vepřové nebo hovězí kůže a kostí. Je tedy potřeba počítat s tím, že všude, kde je obsažena želatina, je přítomna i živočišná složka. Stejně tak je na tom E120. Jedná se o barvivo karmín, které je získáváno z vysušených těl červců. Ačkoliv se toto barvivo začíná nahrazovat, stále se s ním v potravinách setkáte.

Kukuřičný sirup a modifikovaný škrob

Sladidla jako kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy se přidávají do pečiva, kečupů, cereálií či dresinků. Jedná se o levnou variantu, která nahradí klasický cukr z řepy nebo třtiny a zároveň má vysokou sladivost. Navíc působí jako konzervant a pomáhá potravinám zůstat měkké a čerstvé delší dobu. Kukuřičný sirup ale není příliš dobrý pro naše zdraví – má vysoký glykemický index, což znamená, že tělo musí najednou vyprodukovat více inzulinu. To může vést k inzulinové rezistenci.

Jídlo

Modifikovaný škrob je škrob z brambor, kukuřice, rýže nebo pšenice, který byl chemicky, enzymaticky nebo fyzikálně upraven, aby měl lepší vlastnosti – například lepší rozpustnost, trvanlivost nebo texturu. Používá se jako zahušťovadlo, stabilizátor či emulgátor v omáčkách, polotovarech nebo dezertech. Nutričně je to stále sacharid, který navyšuje energetický příjem z potraviny. Podobně je na tom i maltodextrin, což je rychle stravitelný sacharid, který má vysoký glykemický index.

Do zahušťovadel patří podle healthline.com i xantanová guma. Používá se k zahuštění dresinků, bezlepkového pečiva nebo mražených dezertů. Sama o sobě není významným zdrojem kalorií ani cukru, pro citlivé jedince ale může být zdrojem plynatosti a průjmů.

Pozor na průmyslově zpracované potraviny

Kupujete si tavený sýr? Pak se podívejte do složení, kolik sýru opravdu obsahuje. Většinou je to jen pár procent a hlavní přísadou je voda, jelikož je uvedena na prvním místě ve složení. U uzenin je pak lepší hledat ty, kde není strojově oddělené maso.

Podobně na tom mohou být džusy, u kterých je potřeba dávat pozor na nápis. Vybírejte pouze 100% džus a vyhýbejte se těm, kde je napsané, že se jedná o nápoj. To totiž značí, že je v balení obsaženo jen velmi málo procent ovocné složky. A pozor dávejte i u hotových omáček a dipů. Například sýrová omáčka může obsahovat jen několik procent sýru. Je tak důležité kontrolovat, co kupujete.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze