Dnes si lidé po celém Česku mohou připomenout událost z 16. ledna 1968, kdy se tehdejší student Jan Palach na protest proti režimu upálil. Chtěl tak poukázat na to, že za svobodu se musí neustále bojovat. „Je to významný den, kdy Jan Palach probudil národ k tomu, aby si uvědomil, že nelze nepečovat o svobodu a že pokud národ žije pod tlakem a je podřízen, tak život není životem,“ řekl podle ČTK předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Jan Palach byl studentem Filozofické fakulty UK v Praze, kam nastoupil v říjnu 1968. V té době Československo zažívalo okupaci vojsk Varšavské smlouvy a jelikož Palach silně nesouhlasil s tehdejším režimem, zúčastnil se podle janpalach.cz několika demonstrací i okupační stávky. Tato volání po změně však zůstala nevyslyšena, a tak začal přemýšlet o činu, který by vyburcoval společnost ke změně.
Původně nejspíše plánoval obsazení hlavní budovy Československého rozhlasu a vyzvání ke generální stávce. Tato forma protestu však nevyšla, a tak se zřejmě rozhodl pro jinou alternativu, která nevyžadovala davy lidí a dlouhou přípravu. 16. ledna odjel ze Všetat do Prahy, kde se vydal na spořilovské koleje. Tam napsal čtyři stejné dopisy, které byly adresovány různým lidem a v nichž zmiňoval, že se rozhodl k sebeupálení, aby se veřejnost probudila z letargie.
Místo upálení si záměrně vybral v centru Prahy, aby čin vidělo co nejvíce lidí. K Národnímu muzeu došel se dvěma lahvemi naplněnými benzínem, které na sebe vylil u zábradlí kašny a následně se zapálil. Jako hořící pochodeň pak běžel směrem k pomníku sv. Václava a následně zahnul k Domu potravin, kde padnul na zem a kolemjdoucí jej uhasil kabátem. I přes rozsáhlé popáleniny byl stále při vědomí. Sanitka jej následně odvezla do nemocnice, kde i přes snahu lékařů popáleninám o tři dny později – tedy 19. 1. 1969, podlehl. Jeho tělo bylo podle janpalach.cz popálené na 85 %.
Jeho pohřeb, který proběhl 25. ledna 1969, byl manifestem za svobodu a demokracii a zúčastnily se jej stovky tisíc lidí. Jeho rakev byla vystavena v Karolinu, kde se také pravidelně konají pietní akce na uctění jeho památky. Stejně tak lidé přicházejí zapálit svíčku na Václavské náměstí, kde je v místě události dřevěný kříž.
