Svět mikroprocesorů ovlivňuje každého z nás, přestože si to často neuvědomujeme, a proto se dnes podíváme na společnost, která nejvíce ovlivnila počítačový průmysl. Největším a nejvýznamnějším výrobcem procesorů a polovodičových obvodů je americká nadnárodní firma Intel Corporation, která je na světě už od roku 1968. Nyní sídlí v Silicon Valley a má přes 110 tisíc zaměstnanců.
Toto není příběh z garáže ani vysokoškolských kolejí
Intel Corporation je jedna z nejstarších společností v oblasti výpočetní techniky. Založili ji američtí inženýři Robert Noyce a Gordon Moore v červenci roku 1968 a její historie se nepodobá startupům, které započaly v garáži nebo na univerzitě. Počáteční investice totiž činila 2,5 milionu dolarů a sjednal ji investor Arthur Rock. V Intelu figuroval také Andrew Groove, který se stal prvním zaměstnancem. V pozdějších letech se ale s Noycem i Moorem vystřídal na pozici šéfa.
Název Intel vznikl ze složeniny Integrated Electronics. První komerčně úspěšný procesor, kterým byl čtyřbitový Intel 4004, představila společnost už po třech letech působení, tedy v roce 1971. Čip 4004, tvořen integrovaným obvodem, bývá označován jako první mikroprocesor vůbec a byl použit do kalkulačky Busicom. Obsahoval jen okolo 2 300 tranzistorů a běžel na frekvenci 740 kHz.
Následovala éra 8bitových procesorů, mezi které patřil například čip 8008 nebo 8080. Tehdy byly velmi pokročilé, ale moc se neuchytily. Po nich přišel na svět model 8086, který byl prvním 16bitovým procesorem od Intelu a zároveň přinesl novou instrukční sadu x86. Představen byl v roce 1978 a společnost ho dodávala ve variantách s frekvencí 5 MHz, 8 MHz a 10 MHz. Počet tranzistorů se dostal na hodnotu 29 tisíc a společně s pozdějším modelem 8088 si našel cestu i do počítačů IBM PC.
Legendou se stal 32bitový mikroprocesor 80386, který byl představen v roce 1985. Díky němu společnost začala všechny budoucí čipy vyrábět tak, aby byly kompatibilní i se staršími CPU. Vývojáři aplikací a majitelé počítačů si pak mohli být jisti, že software, který fungoval na starších počítačích od Intelu, bude fungovat i na nejnovějších modelech. Model 80386 ze společnosti také udělal dvorního dodavatele čipů pro IBM. Jeho první varianta pracovala na frekvenci 16 MHz, ale později, konkrétně v roce 1989, se dostala až na 33 MHz.
S následovníkem, který byl označován číslem 80486, začala herní éra PC. Šlo o první procesor s instrukční sadou x86, který měl více než milion tranzistorů. Velký přelom ale nastal v momentě, kdy společnost uvedla na trh procesor Pentium. Poprvé se odklonila od číselného názvu a představila čip, který se na trhu udržel opravdu dlouhou dobu. Jeho další generace postupně přicházely s různými vylepšeními a procesory Intel Pentium se prodávají dodnes. Jsou ale ztělesněním slabších modelů.
Dalším známým a důležitým čipem byl model Pentium Pro, který byl cíleně vytvořen pro profesionální segment. Jednalo se o první procesor 6. generace architektury x86, kterému nechyběly všechny pokročilé koncepty. Měl značně zvýšený výkon a díky němu se Intel dostal do sféry skutečně výkonných CPU. Postupně tak ovládl všechny servery a silně dominoval nad ostatními výrobci čipů x86. Dalo by se říct, že šlo o milník, který společnosti vytyčil cestu k postavení, kterého se drží dodnes.
Intel Celeron se na trh dostal v roce 1998 a jeho cílem bylo snížit cenu na minimum. Procesor tak byl součástí levnějších a dostupnějších počítačů, což oslovilo mnoho zákazníků. Téhož roku byly také představeny procesory Xenon, které jsou vhodné pro různé servery a superpočítače. V roce 2006 přešel Intel na novou architekturu Core. Ta se snažila být co nejefektivnější na nejnižších frekvencích. Dvě jádra modelu Core 2 se nacházela na kusu křemíku, aby procesor nevykazoval příliš velké odpadní teplo, jako tomu bylo u Pentia 4. O dva roky později pak firma představila model Atom, který byl speciálně konstruovaný pro zařízení vyžadující nízký odběr energie, a v současné době Intel prodává procesory Xeon, Core, Pentium, Celeron i Atom.
RealSense ID – zařízení na rozpoznávání tváří
Jednou ze zajímavých novinek, která byla představena na začátku roku 2021, je systém rozpoznávání tváří Intel, který umožňuje odemknout chytré zámky biometrickou autentizací. Zařízení RealSense ID skenuje kontury obličeje podobně jako Face ID od Applu a uživatelé díky němu mohou například přistupovat k citlivým datům nebo si vybrat peníze z bankomatu.
Introducing @Intel RealSense ID, a solution designed to deliver secure, accurate and user-aware facial authentication. https://t.co/DbpLonioZa
— Intel News (@intelnews) January 6, 2021
Gordon Moore, spoluzakladatel společnosti a autor Moorova zákona
Gordon Moore byl spoluzakladatelem, prezidentem i výkonným ředitelem společnosti Intel Coroporation. Jeho jméno ale můžeme znát i díky Moorově zákonu, který tento vystudovaný chemik vyslovil v roce 1965. Původní znění empirického pravidla o exponenciálním růstu výpočetního výkonu obvodů v elektronice bylo: „Počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí.“
