První přistání na Měsíci, které se odehrálo v létě 1969, kdy se Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé prošli po jiném vesmírném tělese, je do dnešních dnů nepřekonaným monumentem technologické vyspělosti naší civilizace. Jeho velikost navíc podtrhuje i fakt, že i pouhé napodobení tohoto úspěchu je těžší, než se původně zdálo.
Při této příležitosti si nelze nevšimnout, jak často se pod články o tomto snažení objevují názory, že jde o další důkaz tzv. „měsíčního spiknutí“. Podle široce známého a často přijímaného názoru Američané nikdy na Měsíc nedoletěli. Namísto toho natočili v kulisách studií pár krátkých snímků, ve kterých si příliš nedělali starosti s fyzikálními zákony a tak dále. Vedle mýtů o koronaviru a očkování nebo o sítích 5G vypadá víra ve „vesmírný podvod“ spíše úsměvně. Je však zajímavé položit si otázku, odkud se vlastně myšlenkový proud tohoto ražení vzal.
Nikomu nevěřte!
Značnou část této otázky zodpovídá oznámení o úmrtí Billa Kaysinga na independent.co.uk. Tento nonkonformní novinář a spisovatel je jedním z prvních, kteří veřejně a souhrnně vyslovili pochybnosti o autenticitě mise na Měsíc. I když se tento příběh odehrává v 70. letech 20. století, můžeme najít značné podobnosti s dnešním světem.
Bill Kaysing pracoval v letech před misí Apollo 11 jako technický spisovatel a vedoucí technických publikací ve společnosti Rocketdyne. V roce 1963 z firmy odešel a začal vést nekonformní životní styl na okraji společnosti. Prodal dům a koupil si přívěs, aby mohl s rodinou vyrazit v podstatě na nekonečný výlet. Doba před padesáti lety však ještě nebyla zralá na „digitální nomádství“.
Brzy opustil i svou rodinu a pokračoval v životě na cestách, prakticky jako tulák. Zdrojem jeho příjmů byly hlavně honoráře za knihy. Nejprve v nich popisoval svůj alternativní životní styl, například jak si co nejlépe užít výlety na motorce nebo jak vyžít za dolar na den. Do jeho děl se však pomalu vkrádala nedůvěra k systému.
Dobrý vtip v nesprávnou dobu
Zlom přišel v roce 1976, kdy vyšla kniha We Never Went to the Moon: America's Thirty Billion Dollar Swindle! Podle smlouvy s nakladatelstvím mělo jít původně o satiru. Keysing se od svých původních témat odchýlil zřejmě proto, aby získal další zdroj příjmů. To je podobnost s dnešními šiřiteli hoaxů a fake news, kteří se často snaží tuto činnost zpeněžit pomocí sociálních sítích.
Keysing se od svých původních témat odchýlil zřejmě proto, aby získal snadný zdroj příjmů. To je podobnost s dnešními šiřiteli hoaxů a fake news.
Jak ale sbíral důkazy mluvící pro „zfalšované přistání“, začal jim čím dál tím více věřit. Podlehl konfirmačnímu zkreslení a svou knihu nakonec odevzdal jako vážně míněnou (pseudo)vědeckou práci. Za jiných okolností by nejspíše byl označen za blázna a jeho kniha zapadla. Píše se však rok 1976, kdy americkou veřejností vážně otřásla Aféra Watergate. Mnozí od této doby začali zpochybňovat vše, co dělají představitelé státu a vesmírný program se úhlem tohoto pohledu mohl jevit jako zástěrka a „penězovod“ pro vládu a její přátele.
Katastrofu pak dokonala média. Rozvíjející se sítě kabelových televizí si Kaysinga zvaly do nejrůznějších pořadů a „talkshow“. Měl zde vystupovat spíše jako podivín a šílený vědec, ale televize jeho myšlenkám poskytly nevědomky takový prostor a dosah, že se mohly šířit neuvěřitelnou rychlostí.
Nic nového
Taková je stručná anatomie jednoho z nejznámějších konspiračních mýtů. Na začátku nebyla, navzdory představám mnohých, ruská propaganda, která by se snažila zpochybnit vítězství ve vesmírných závodech. Všechno začalo, když bezvýznamný spisovatel hledal, jak co nejrychleji přijít k penězům.
Jeho šílenství pak nebyl schopen korigovat jak nakladatel, tak další média. Dnešní honba Facebooku za ziskem tak není nic nového pod sluncem. Podstata lží, nepravd a fám je taková, že vždy přitáhnou víc pozornosti a peněz.
Zdánlivě neškodné blábolení, které by v běžné hospodě skončilo se zavírací hodinou, se může jako sněhová koule šířit do obludných rozměrů. Podnícená nedůvěra v NASA stojí například za dalším velkým hoaxem, kterým je tvrzení o plochosti Země. A když už je možné zpochybnit něco tak fundamentálního, pak zní chemtrails, 5G, čipy v očkování nebo QAnon celkem věrohodně.
