Japonský modul SLIM přežil už druhou lunární noc. Opět navázal kontakt

Japonský modul SLIM přežil už druhou lunární noc. Opět navázal kontakt
Fotografie: JAXA/Takara Tomy/Sony Group Corporation/Doshisha University
  • Lander už podruhé dokázal odolat teplotám až -130 °C
  • JAXA potvrdila ve čtvrtek navázání kontaktu s modulem a zveřejnila nový snímek
  • Ostatním společnostem se obnovit spojení nepodařilo

Japonská vesmírná agentura (JAXA) si může připsat další úspěch se svým modulem SLIM (Smart Lander for Investigating Moon). Ačkoliv jeho přistání nedopadlo zrovna nejlépe a následně se modul ani nedobíjel, dokázal přežít mrazivé teploty, které panují při lunární noci, i když k tomu nebyl původně navržen. Ostatní společnosti se pokoušely o totéž, ale v jejich případě neúspěšně.

JAXA ve čtvrtek potvrdila na sociální síti X, že lander poslal z Měsíce zprávu a snímek z místa přistání. „Včera večer jsme obdrželi potvrzující odpověď od SLIM, že kosmická loď prošla lunární nocí již podruhé! Vzhledem k tomu, že slunce bylo ještě vysoko a vybavení bylo stále horké, udělali jsme jen pár záběrů obvyklé scenérie navigační kamerou,uvedla JAXA. Solární panely landeru jsou natočeny na západ, a tak se baterie nedobíjí po celý lunární den, který trvá přibližně 14 dní.

SLIM odstartoval už minulý rok v září a jeho cesta k Měsíci trvala několik měsíců. 19. ledna přistál na okraji kráteru Shioli. Sice prokázal, že je schopný na jiném vesmírném tělese přistát s přesností na 100 metrů, ale přistál obráceně, což mělo za následek i špatně otočené solární panely. JAXA tedy před úplným vybitím lander vypnula a čekala, zda sluneční paprsky začnou dopadat ze západu. 28. ledna lander zaslal na Zemi zprávu, že se dobíjí a začal sbírat data.


Jen několik dní nato ale začala lunární noc a SLIM podle space.com přešel do hibernace s tím, že se jej pozemní tým pokusí znovu oživit po lunární noci. A to se také 26. února podařilo – lander přežil teploty, které dosahovaly až -130 °C. A nyní se mu podařilo přežít podruhé, což bylo už velmi nepravděpodobné. O to stejné se pokoušela například Indie s její misí Chandrayaan 3 a později i Intuitive Machines s landerem Odysseus.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze