Japonská sonda Venus Climate Orbiter neboli Akatsuki odstartovala ze Země už v roce 2010, ale než se dostala k Venuši, trvalo to pět let. Původně to mělo trvat jen několik měsíců, ale došlo k poruše motoru a sonda tak nevyvinula dostatečný tah, aby se dostala na oběžnou dráhu Venuše. Japonská kosmická agentura (JAXA) ale problém vyřešila a při další možnosti se podařilo sondě vstoupit na oběžnou dráhu.
Kosmická loď z oběžné dráhy Venuše sledovala její atmosféru a zjišťovala, co vedlo k vytvoření hustých mračen z oxidu uhličitého a kyseliny sírové, která udělala z planety neobyvatelnou rozžhavenou pláň. Podle popisu mise měl průzkum trvat 4,5 roku – tento odhad ale sonda několikrát překonala. Hlavní cíl mise byl ukončen v roce 2018 a následně byla zahájena prodloužená fáze.
Nyní to ale vypadá, že je její životnost u konce. JAXA na sociální síti X oznámila, že ztratila se sondou na konci dubna kontakt a snaží se jej znovu obnovit. I pokud by se ale komunikaci již nepodařilo znovu navázat, mise přinesla mnoho nových poznatků a zlepšila chápání o atmosféře i klimatu Venuše, která se v počátcích svého vývoje podobala Zemi.
[From the Akatsuki team](1/2)
— 「あかつき」チーム (@Akatsuki_JAXA) May 29, 2024
ISAS has lost contact with Akatsuki after an operation in late April due to an extended period of low attitude stability control mode, and is currently making efforts to reestablish communication with the spacecraft.
Venuši není snadné pozorovat, jelikož její hustá atmosféra i vysoký tlak na jejím povrchu, znemožňuje jakékoliv bližší pozorování. Dříve se kosmické agentury snažily přistát na jejím povrchu, ale není to tak „jednoduché“ jako na Marsu. Tlak na Venuši je obrovský, a tak pokusy o přistání často končily už v její atmosféře, kdy se sondy rozpadly. Úspěch přinesla až sovětská mise Veněra 7 v roce 1970. Žádné sondě se ale nepodařilo na povrchu této nehostinné planety vydržet déle, jak pár desítek minut. Další důležitá data přinese plánovaná mise Envision od ESA, která odstartuje v příštím desetiletí. Jejím cílem bude zjistit jak se vyvíjel povrch i jádro Venuše, z čeho vznikl skleníkový efekt a zda mohla mít dříve na svém povrchu vodu.
