Sonda Magellan pořídila pro NASA radarové snímky Venuše už v letech 1990 až 1992, kdy zmapovala 98 % povrchu Venuše. To je dodnes nejpodrobnější zmapování planety. Italští vědci tak tyto starší snímky studovali a zjistili povrchové změny, které zapříčinily lávové proudy. „Pomocí těchto map jako vodítka naše výsledky ukazují, že Venuše může být vulkanicky aktivnější, než se dříve myslelo. Analýzou lávových proudů, které jsme pozorovali na dvou místech planety, jsme zjistili, že vulkanická aktivita na Venuši by mohla být srovnatelná s aktivitou na Zemi,“ uvedl vedoucí studie Davide Sulcanese.
Radarové snímky ukázaly změny u sopky Maat Mons, která se nachází poblíž rovníku. Analýzou lávových proudů tak vědci zjistili, že vulkanická aktivita by mohla být na Venuši velmi podobná té na Zemi. Aktivita sopek by také mohla objasnit příčinu, proč se Venuše nakonec stala nehostinnou a neobyvatelnou planetou, ačkoliv se před miliardami let vyvíjela jako Země.
Kromě lávových proudů se vědci ve studii zveřejněné v časopise Nature Astronomy zaměřili i na rádiové vlny, které pronikly skrze hustou oblačnost a následně se odrazily od povrchu planety zpět do radaru. Tyto odražené rádiové signály byly provedeny u sopek Sif Mons, Eistla Regio a v západní části sopečné pláně Niobe Platinia. Data opět pocházela z let 1990 až 1992 a během nich v těchto místech došlo ke vzniku nové horniny – pravděpodobně tedy ze ztuhlé lávy.
More evidence of a volcanic Venus 🌋
— NASA JPL (@NASAJPL) May 27, 2024
By analyzing archival data from @NASA’s Magellan mission, scientists have identified two volcanoes that erupted on Venus in the early 90s. https://t.co/auSi80TljE pic.twitter.com/OVckq2I4nV
Z erupce Sif Mons vzniklo přibližně 30 km² nové horniny a z Niobe Planitia to bylo ještě více - 45 kilometrů čtverečních. „Tento výsledek, spolu s dřívějším objevem současné geologické aktivity, zvyšuje vzrušení v planetární vědecké komunitě pro budoucí mise na Venuši,“ uvedl vědecký pracovník JPL Scott Hensley.
