Lidské tělo dokáže během horkých dnů vypotit až deset litrů vody za den. Na toto zjištění by měli myslet v letním období hlavně sportovci, kteří by měli přizpůsobit své aktivity aktuálním podmínkám. Při extrémních vedrech musí organismus aktivovat centra pro termoregulaci, což vede k vyšší únavě.
„Jakmile teplota okolí přesáhne 30 °C, je třeba být na pozoru. Tělo se snaží udržet svou teplotu na přijatelné úrovni pomocí potu, který odpařuje a tím se ochlazuje. Zvyšuje se riziko dehydratace, která může vést ke křečím, nevolnosti až zvracení, bolestem hlavy nebo poruchám zraku. Dále může dojít k tepelnému úpalu, kdy tělo není schopné se dostatečně ochlazovat a jeho teplota stoupá na nebezpečnou úroveň. V extrémních případech pak hrozí tepelný šok, který končí bezvědomím a je stavem ohrožujícím život,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Velice důležitá je hydratace. Dospělý člověk by měl normálně přijmout dva až dva a půl litru tekutin prostřednictvím nápojů i jídla. Během horkých dnů a při zvýšené fyzické aktivitě lidské tělo potřebuje až čtyřikrát tolik tekutin. Podle odborníků je dobré v extrémních vedrech zkrátit své sportovní aktivity nebo je přesunout do ranních či večerních hodin. Lidé by také měli volit aktivity, kterou nejsou tak namáhavé pro srdce. Běžci by měli během teplých dnů vyměnit běh za svižnou chůzi, obzvlášť jestli se jedná o začátečníky.
„Plavání a cvičení ve vodě jsou pro horké dny ideální. Voda pomáhá udržovat tělo chladné, nezatěžuje klouby a zároveň umožňuje celotělové cvičení s mírným odporem. Pilates a jóga zase nemusí být tolik intenzivní, přesto zlepšují sílu, flexibilitu a rovnováhu. Stejně tak protahovací cvičení, které udržuje svaly aktivní a pružné. Jako aerobní sport s nižší hrozbou přehřátí organismu lze doporučit jízdu na kole v přírodě, kdy tělo udržuje v chladu proudící vzduch, nebo jízdu na rotopedu v klimatizované posilovně,“ doporučila fyzioterapeutka.
Také děti by měly být pod neustálým dohledem, aby nedošlo k jejich přehřátí. Stále by měly mít po ruce dostatek tekutin a neměly by být vystaveny přímému slunečnímu záření. Pokud dítě cítí slabost nebo je neobvykle horké, mělo by se přesunout do stínu nebo chladné místnosti. „Je velmi důležité děti v horkém počasí venku sledovat, protože nemusí být samy schopny příznaky přehřátí rozpoznat a přizpůsobit jim intenzitu svých aktivit. Zpočátku se může přehřátí u dítěte projevovat hyperaktivitou, následuje velká únava, mohou se objevit závratě, zmatenost, bledost, studený pot a horečka. Pak je nutné okamžitě zastavit činnost a zajistit dítěti chlazení a hydrataci, optimálně s ionty (minerální vodu, vodu s vitacitem, ředěný džus a podobně). Pokud příznaky neustoupí nebo se zhoršují i po snahách o ochlazení organismu, je třeba vyhledat lékařskou pomoc,“ doplnila Iva Bílková.
