Naše Sluneční soustava má celkem osm planet a z toho jsou čtyři terestrické neboli kamenné. Jen jedna z nich je ale schopna hostit život, poskytnout vzduch a vodu – Země. Jak by se nám lidem ale dařilo na ostatních planetách? Je zřejmé, že bychom na nich nepřežili, ale pokud bychom toho byli schopni, jakému počasí, gravitaci i teplotám by bylo potřeba odolat?
Merkur
Naše nejmenší planeta v soustavě a zároveň nejblíže obíhající Slunce. Merkur je jen o něco málo větší než náš Měsíc a jeho povrch je poset krátery. Pokud bychom se nacházeli na Merkuru, podle NASA bychom viděli Slunce třikrát větší, než jej vidíme ze Země a světlo by bylo 7krát jasnější. Pokud si myslíte, že tato planeta je nejžhavější, pak se mýlíte. Jeho povrch může ve dne dosahovat teploty až okolo 430 °C, ale to stále nestačí na Venuši. A jelikož Merkur prakticky nemá atmosféru, v noci mohou teploty spadnout až k -185 °C.
Pokud byste se nacházeli na Merkuru, jeden den by trval 59 pozemských. Naopak by se vám zkrátil rok, a to na pouhých 88 dní. Kombinací dlouhých dní a krátkého roku tak dochází k tomu, že Slunce na Merkuru vyjde jen jednou za 180 pozemských dní. A i když bychom se na Merkuru vzduchu nenadechli, vodní led na něm najdeme. Je ukrytý na obou pólech.
Venuše
Náš vesmírný soused a nejžhavější planeta v naší soustavě. I když není nejblíže Slunci, její hustá atmosféra plná oxidu uhličitého (skleníkového plynu) a mraků z kyseliny sírové zachycuje prakticky veškeré teplo a dělá z ní neobyvatelnou planinu, kde se rozpustí i kov. Její povrch je rozžhaven na více jak 400 stupňů Celsia a u rovníků dosahuje teplota až 500 °C. Její povrch je posetý aktivními sopkami, které neustále mění strukturu.
V případě, že by lidé žili na Venuši, museli by si zvyknout na to, že se točí opačným směrem. To by ale bylo to nejmenší. Jeden den na Venuši dle NASA trvá 243 pozemských a rok pouhých 225 dní. To znamená, že den by byl delší než rok. Co bychom také museli překonat, je obrovský tlak, který je na této planetě všudypřítomný. Pokud bychom stáli na jejím povrchu, atmosférický tlak by na nás působil přibližně 90krát větší silou než na Zemi. I proto je velmi těžké vyslat na Venuši sondu, která by takovému tlaku odolala.
Mars
Poslední kamenná planeta, která je taktéž naším sousedem a zároveň nejvhodnějším místem pro osidlování. Bylo na ni vysláno již několik roverů, které objevily důkazy o tom, že se na povrchu kdysi nacházela voda a byla zde hustší atmosféra. Mars obíhá kolem Slunce podobně jako Země. Jeho den trvá jen o několik desítek minut víc než náš a rok trvá 669,6 solů (marťanských dní). To odpovídá asi 687 pozemským dnům.
Mars má dva měsíce – Phobos a Deimos. Nepředstavujte si ale kulaté objekty jako je náš Měsíc. Dle NASA se jedná pravděpodobně o asteroidy, jež byly zachyceny gravitací. Mají tvar brambory, jelikož nejsou dostatečně velké, aby jejich tvar byl kulovitý. Mars má tenkou atmosféru tvořenou z oxidu uhličitého, dusíku a argonových plynů. Ani zde by se lidé nenadechli. Navíc díky tenké atmosféře není jeho povrch chráněn od dopadů vesmírných objektů a povrch je tak poset krátery.
