Vítejte u dalšího dílu Stalo se. Dnes se zaměříme na vesmírné události. Nejdříve si připomeneme misi Apollo 14, která byla ukončena 9. února 1971, poté si řekneme něco o první sondě, která se vydala k jiné planetě.
Apollo 14 byl osmý pilotovaný let v rámci programu Apollo a celkově se jednalo o třetí přistání na Měsíci. Posádku tvořili tři astronauti NASA – Alan Shepard, Stuart Roosa a Edgar Mitchel. Mise odstartovala z Kennedyho vesmírného centra na Floridě dne 31. ledna 1971. Raketa Saturn V vynesla velitelský a lunární modul do vesmíru, odkud se poté vydali astronauti k Měsíci.
Na Měsíci přistáli Shepard a Mitchel, Roosa zůstal na oběžné dráze Měsíce. Lunární modul při tomto sestupu přistál nejblíže plánovanému místu, a to necelých 27 metrů od cíle. Místo bylo mezi dvěma krátery Doublet a Triplet, necelých 200 km od přistání Apolla 12. Astronauti během pobytu na měsíčním povrchu podnikli celkem dva výstupy. Při první měsíční procházce strávili venku 4 hodiny a 49 minut, při druhé 4 hodiny a 35 minut. Shepard při pobytu na měsíčním povrchu také vytvořil podle NASA nový rekord v ujeté vzdálenosti, kdy ujel přibližně 2,7 km.
Na povrchu nasbírali celkově 42,6 kg měsíčních kamenů a půdy. Vzorky se později rozdělily ke studiu a analýze mezi 187 vědeckých týmů a mimo Spojené státy se rozeslaly do dalších 14 zemí. Mezitím, co dva astronauti pobývali na Měsíci, prováděl Roosa fotodokumentaci.
Na Měsíci strávili astronauti celkem 33 hodin a 31 minut. Odlet z Měsíce proběhl přesně podle plánu, stejně jako připojení lunárního modulu k velitelskému. Velitelský modul pojmenovaný Kitty Hawk přistál do Tichého oceánu dle NASA 9. února v 16:05 místního času, přesně devět dní a dvě minuty po startu. Astronauti podle britannica.com ve vesmíru urazili celkem 1 851 262 km.
A ve vesmíru zůstaneme, jen se z Ameriky přemístíme do Ruska, v té době do Sovětského svazu. Veněra 1 byla první sondou, která byla vyslána lidmi do vesmíru k jiné planetě. Sonda měla válcovitý tvar a na výšku měřila dva metry. Byla vybavena magnetometrem, detektorem mikrometeoridů, měřičem kosmického záření a dalšími přístroji. V té době se předpokládalo, že Venuše bude hostinnou planetou, s její atmosférou a vysokými teplotami nikdo nepočítal.
Sonda odstartovala 12. února 1961 z kosmodromu Bajkonur na raketě Molnija. Kosmická loď byla nastavena tak, aby každých pět dní podávala informace na Zemi. 17. února podle NASA zaslala informace o normálním provozu i teplotě. 22. února byla s Veněrou 1 zaznamenána poslední komunikace, kdy kontroloři zaslali kosmické lodi instrukce. 27. února se již nepodařilo kontakt se sondou plně navázat a nastávaly při vysílání výpadky. 4. března, kdy se sonda nacházela ve vzdálenosti 7,5 milionu kilometrů od Země, selhala komunikace a další kontakt se již nepodařilo navázat.
První pokus přiblížit se k Venuši dopadl neúspěchem. Podle drewexmachina.com sovětští představitelé tehdy uvedli, že se mohlo jednat o sabotáž při montáži sondy. Ačkoliv byla tato mise neúspěšná, měla za následek vylepšování nosných raket, konstrukcí kosmických lodí i jejich přístrojů.
