Vesmírná agentura NASA má od svého založení na kontě stovky misí, ať už s posádkou nebo bez ní. Dokázala dostat jako jediná lidstvo na Měsíc, vyslala sondy do mezihvězdného prostoru a otestovala možnosti mimoplanetární obrany. Tyto úspěchy ale mají v některých případech i odvrácenou část, kdy se některé mise nepovedly. Pokud se sonda nedostane na určité místo, je to ztráta finanční i vědecká, jakmile jde ale o astronauty, je jejich smrt neštěstím pro všechny blízké. Které největší katastrofy NASA musela vyšetřovat?
Apollo 1
Než se vydala trojice astronautů k Měsíci, musela raketa i kapsle projít zkouškami. Bohužel hned první mise Apolla dopadla tragédií, a to se ani nedostala do vesmíru. 27. ledna 1967 došlo ke tragédii na odpalovací rampě v Cape Canaveral na Floridě během předletového testu. Astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee podle popisu NASA nastoupili do velitelského modulu Apollo pro jeho otestování před odletem. V kabině ale vypukl požár, a protože poklopy byly natlakované, posádka je zevnitř nedokázala otevřít. Než se pracovníkům podařilo poklopy otevřít, astronauti zemřeli na udušení oxidem uhelnatým a dalšími toxickými plyny, kterých se během požáru nadýchali.
Raketoplán Challenger
S raketoplány NASA létala celá desetiletí, dva se ale zapíšou do tragické historie. Tím prvním je let raketoplánu Challenger, kde zemřelo všech sedm lidí na palubě. 28. ledna 1986 v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě nastoupila posádka do raketoplánu i přes to, že v noci byly velmi nízké teploty a led pokryl části odpalovací věže. Inženýři i tak dali letu zelenou. Po startu nejdříve vypadalo vše bez problému, ovšem stačilo pouhých 73 sekund, než se let změnil v obrovskou tragédii, jak později popsala NASA.
Raketoplán vybuchl před zraky všech sledujících, kde byli i rodiče astronautů. Jak se později prokázalo při vyšetřování, za nehodu mohla nízká teplota při startu, kdy došlo ke ztrátě pružnosti těsnících kroužků na pomocných raketách. Při zážehu nedošlo k jejich roztažení a palivu tak nic nebránilo dostat se ven. To způsobilo plamen, který upálil uchycení pomocné rakety k externí nádrži a došlo k oddělení spodní části. Horní část rakety nabrala okamžitě jiný směr a narazila do vrchní části nádrže, což způsobilo explozi. Posádka tak neměla šanci na přežití.
Raketoplán Columbia
Poslední tragédie se ztrátou na životech byla mise Columbia, která 16. ledna 2003 odstartovala na 16denní vědeckou misi. Sedmičlenná posádka neměla tušení, že při startu došlo k poškození tepelného štítu na křídle raketoplánu izolační pěnou, která odpadla z nosné rakety, což zapříčilo později jejich smrt. Celá mise probíhala bez jakýchkoliv potíží. Až při vstupu do atmosféry raketoplán nemohl odolat vysokým teplotám a začal se doslova rozpadat. Jak uvádí NASA, pouhých 16 minut před přistáním na Zemi – asi 62 km nad zemí – se raketoplán rozpadl a celá posádka zahynula.
