Mars je naším vesmírným sousedem a zároveň jedinou planetou, na kterou by se dalo za určitých podmínek zaletět. Proč jedinou? Merkur i Venuše to vzhledem k vysokým teplotám znemožňují a za Marsem jsou již pouze plynní obři. Dlouho si lidé mysleli, že by na Marsu mohl být podobný život jako tady na Zemi, vše ale změnil pohled sondy Mariner 4 od NASA, která 14. července 1965 prolétla okolo Marsu a na Zemi zaslala fotografie, které ukázaly pustou planinu plnou kráterů.
Ačkoliv tedy na Marsu nenajdeme řeky, moře, stromy, ani žádná zvířata, vědci jej chtějí, podobně jako Měsíc, osídlit. To ale není úplně tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. A nejde jen o vzdálenost, kterou budou muset astronauti překonat. Jsou zde další problémy, se kterými si zatím vědci úplně neví rady.
Cílem je následující desetiletí
Elon Musk ani NASA se netají tím, že chtějí v příštím desetiletí na Marsu přistát. I kvůli tomu se testuje obří raketa Starship. NASA má již své mise vymyšlené a pracuje na jejich realizaci. Některé přístroje již otestovala přímo na Marsu za pomoci roverů. Příkladem je přístroj MOXIE, který je schopen z marťanské atmosféry vyrobit kyslík. Problém ovšem je, že jej zatím dokáže vyrobit jen malé množství.
Na Mars navíc není jednoduché něco dopravit. Kromě vzdálenosti, jenž se pohybuje od 53 do 400 milionů kilometrů od Země, má také velmi řídkou atmosféru, která odpovídá asi jen 1 % té zemské. Pokud se vracejí astronauti zpět na Zemi, jejich rychlost se sníží při průletu atmosférou, na Marsu to ovšem nebude možné a bude potřeba využít motory k tomu, aby zpomalily pád na povrch.
Musí se také myslet na to, že vše, co lidé potřebují k životu, se bude muset dovézt – voda, jídlo a pravděpodobně při první misi i vzduch. Vzhledem k délce letu i pobytu na této planetě, bude pravděpodobně i potřeba vypěstovat alespoň základní potraviny, jelikož nebude možné zaslat čerstvé ze Země. Na Zemi se však zatím nedostaly žádné vzorky půdy, a tak není jasné, zda bude možné na Marsu cokoliv vypěstovat. Případně pak hledat jiné možnosti, jako je hydroponie, která se plánuje na Měsíci.
Finance
Cesty do vesmíru jsou nesmírně nákladné a pokud se má na Marsu začít stavět základna, kde budou moci astronauti pobývat, nebude to levné. NASA tak vždy hledá partnery, se kterými by se o náklady podělila. I tak se ale kvůli rozpočtu neustále mise odkládají a hledají se i jiná, levnější řešení. Jenže to následně způsobuje další zpoždění, jelikož je nemožné, aby se vyslali astronauti na Mars, pokud nebude vše na 100 %. NASA si rozhodně nemůže dovolit opakovat tragédii z roku 2003, při níž zahynulo sedm astronautů.
Přípravy v plném proudu
NASA plán kolonizovat Mars rozhodně nevzdá a neustále se na let připravuje. Postavila kvůli tomu biotop CHAPEA v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu, který simuluje pobyt na Marsu. Čtyři dobrovolníci v něm bydlí podle poslední aktualizace už bezmála rok a plní stejné úkoly, jako kdyby žili na Marsu. NASA tak zjišťuje, jaký dopad bude mít na lidi separace od běžného života na tak dlouhou dobu a jak bude fungovat komunikace, jelikož zpráva ze Země na Mars dorazí asi s 20minutovým zpožděním.
