Mozky dětí během pandemie vlivem stresu předčasně zestárly

Mozky dětí během pandemie vlivem stresu předčasně zestárly
Fotografie: unsplash.com
  • Mozky dospívajících během pandemie koronaviru předčasně zestárly o nejméně tři roky
  • Jedná se o podobné změny, jako když jsou mozky dětí vystavené stresu nebo nepřízni osudu
  • Podle vědců není jasné, zda změny v mozku budou mít na děti dopad i v pozdějším věku

Mozky dospívajících vlivem stresu způsobeného různými zákazy a dalšími opatřeními během pandemie koronaviru předčasně zestárly o nejméně tři roky a vykazují podobné změny jako mozky dětí, které čelily chronickému stresu nebo nepřízni osudu.

Studie, která byla publikovaná v Biological Psychiatry: Global Open Science, je první, která porovnávala snímky mozků teenagerů z doby před a po začátku pandemie a odhalila významné rozdíly. Vědci již dříve zjistili, že dospívající v současné době trpí více na deprese, úzkosti a strach než před pandemií koronaviru. Ale nevěděli nic, zda má pandemie nějaký vliv na jejich mozky. „Mysleli jsme si, že by to mohlo mít podobné dopady jako u rané nepřízně osudu, jen jsme si neuvědomovali, jak velké budou,“ uvedl hlavního autor studie a profesor psychologie na Stanfordově univerzitě Ian Gotlib pro cnn.com.


Vědci porovnávali snímky z magnetické rezonance skupiny 128 dětí. Polovina z nich byla pořízena před prvním rokem pandemie a polovina na konci. Vědci zjistili, že došlo k růstu hipokampu a amygdaly, tedy částí mozku, které řídí přístup k některým vzpomínkám a pomáhají regulovat stres, strach a další emoce. Zjistili také ztenčení tkání v mozkové kůře, která se podílí na výkonném fungování. „Tyto změny se dějí během normálního vývoje adolescentů. Zdá se však, že pandemie tento proces urychlila,“ dodal Ian Gotlib.

Předčasné stárnutí dětského mozku není dobré pro vývoj. Před pandemií bylo pozorováno u případů chronického dětského stresu, traumatu, zneužívání a zanedbávání. Tyto nepříznivé dětské zkušenosti nejenže přispívají k tomu, že jsou lidé náchylnější na deprese, úzkosti, závislosti a další duševní choroby, ale mohou také zvýšit riziko rakoviny, cukrovky, srdečních chorob a dalších zdravotních problémů.

Výzkum vychází z větší studie, ve které se vědci snažili porozumět rozdílům v depresi u dospívajících žen a mužů. Před osmi lety vědci přišli s plánem každé dva roky provádět magnetickou rezonanci 220 dětí ve věku 9 až 13 let. Tým dokončil dvě sady skenování, když pandemie přerušila jejich výzkum, a nebyli schopni znovu začít skenovat až do konce roku 2020. Když byl jejich výzkum přerušen, tým se rozhodl, že by bylo zajímavé zjistit, jaké následky měla tato stresující událost na vyvíjející se mozky dětí. K tomuto srovnání jim pomohly předpandemické snímky.

Podle hlavního autora studie není jasné, zda změny v mozku budou mít na děti dopad později v životě. Výzkumný tým plánuje skenovat stejné děti později, aby sledoval vývoj jejich mozku. Je zde šance, že změny jejich mozku mohly být jen okamžitou reakcí na daný stresový spouštěč, který se časem normalizuje.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze