Vítám vás u dalšího dílu o vyvracení zažitých mýtů. Dnes se zaměříme na náš mozek. Mnoho lidí žije v domnění, že inteligence je cosi neměnného, daného při narození – jako barva očí nebo krevní skupina. Tomu odpovídá i přeceňovaná víra v jedno číslo – IQ. Jenže hodnota IQ se nám může po celý život měnit, a to jak k lepšímu, tak k horšímu. Z velké části záleží na nás, jak náš mozek budeme cvičit.
Co výši IQ ovlivňuje?
Inteligenční koeficient zahrnuje logické a analytické myšlení, prostorovou představivost, slovní zásobu a schopnost řešit problémy pod tlakem. Jak uvádí consensus.app, pouze asi 50 % IQ je dědičných. K poklesu nebo naopak navýšení IQ pak dochází na základě vnějších vlivů, jako je prostředí, kde člověk vyrůstá a následně bydlí. Dále má velký vliv na IQ alkohol, drogy a degenerativní onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba. Neustálým vzděláváním a zaměstnáváním mozku jsou naopak posilovány a vytvářeny další synapse, které mohou IQ navýšit.
IQ naopak téměř nic nevypovídá o vaší kreativitě, sociální a emoční inteligenci, vytrvalosti či přizpůsobivosti. IQ je tak jen částí toho, co jsme vlastně zač a jak chytří jsme. Navíc IQ test může ovlivnit i to, že se například špatně vyspíte a méně se pak soustředíte, nebo i to, že jste ve stresu.
Mýtus, že IQ je jednou dané, byl rozšířený hlavně v první polovině 20. století. Dnes už víme, že inteligence není zafixovaná. Zvláště v dětství a dospívání může IQ výrazně kolísat. Jak zjistila studie z roku 2011, dospívající děti (teenageři) mohou mít během dospívání velmi výrazné změny v testech IQ, a to do takové míry, že ti, kteří dříve zapadali do „průměru“, byli při pozdějším testování „nadprůměrní“, a zase naopak.
Poměřování IQ může být pro někoho odrazující
Myslet si, že IQ se nedá nijak změnit, může být pro někoho frustrující a může vést k tomu, že se člověk přestane snažit, protože má za to, že to stejně nemá smysl. Stejně tak tvrzení, že na něco „nemá prostě hlavu“ nebo že je hloupý, je kontraproduktivní. Zvláště v mladém věku, pokud například řekneme dítěti, že na tuto školu nemá, jasně tím dáváme najevo, že si o něm myslíme, že je hloupější než děti, které se na školu dostaly. To může vést k tomu, že se dítě přestane úplně snažit a rozvíjet se.
Mozek je jako sval, který lze cvičit a tím vylepšovat svoje znalosti a dovednosti. Oblasti, které používáme více, v nich také nalezneme více spojení. Naopak oblasti, které nevyužíváme, slábnou a spoje s věkem mizí. Je tedy potřeba neustále mozek zaměstnávat, ale také mu dopřát zasloužený odpočinek pro regeneraci.
IQ si kromě nasbíraných zkušeností a učením můžeme navýšit například řešením hádanek, luštěním křížovek či sudoku. Výborné je také čtení, ať už v českém jazyce nebo v cizím. Dobré je také vést konverzace s lidmi, kteří mají na určité věci opačné názory, což vede k zamyšlení. A můžete se například naučit hrát na hudební nástroj, který vyžaduje soustředění na několik věcí najednou.
