Může „rostlinné maso“ pomoci ke snížení emisí skleníkových plynů?

1
Může „rostlinné maso“ pomoci ke snížení emisí skleníkových plynů?
Fotografie: unsplash.com
  • Chov zvířat pro maso způsobuje kromě skleníkových plynů i znečišťovaní vody a odlesňování
  • Nejvíce skleníkových plynů produkuje pasoucí se dobytek
  • Od koupení náhražky masa může odrazovat cena, nikoliv chuť

V obchodech se neustále rozrůstá sekce vegetariánské a veganské stravy. Pokud jste však zapřisáhlý masožravec, tyto regály většinou míjíte. Co když ale tento způsob stravování pomůže v boji proti oteplování planety? Chov zvířat pro maso je spojen s odlesňováním, znečišťováním vody i ovzduší a skleníkovými plyny. Rostlinná náhražka masa by tak mohla přispět k vypořádání se se změnou klimatu.

Hospodářská zvířata aktuálně tvoří asi 15 % globálních emisí skleníkových plynů, a to jak přímo, tak i nepřímo (například fosilní paliva používaná pro pěstování krmných plodin). Organizace spojených národů předpokládá, že do roku 2031 se poptávka po mase zvedne o 15 % v závislosti na neustále rostoucí a bohatší populaci. To by znamenalo ještě více emisí metanu a další odlesňování oblastí jako je Amazonie, která odlesňováním přichází o svoji biologickou rozmanitost.


Ne všechny druhy zvířat však přispívají k emisím stejně. Pasoucí se dobytek má daleko větší skleníkovou stopu, než prasata nebo slepice. Ty jsou také méně náročná na krmivo, jelikož jej spotřebují méně. Emise skleníkových plynů u hovězího dobytka je na kilogram více než šestkrát vyšší než u prasat a téměř devětkrát vyšší než u kuřat. Paradoxně tak pasoucí se dobytek je pro změny klimatu horší. A netýká se to jen masa, ale i mléka, pro které jsou krávy či kozy běžně chované.

Je však potřeba myslet i na to, jak se pěstují rostliny pro výrobu těchto náhražek masa. Jedná se většinou o zavlažování půdy v suchých oblastech, nebo pěstování sójových bobů, které z velké části mohou za odlesňování Amazonie. Podle arstechnica.com je však i toto pěstování v rámci životního prostředí lepší, než maso z pasoucích se hospodářských zvířat. Od zakoupení těchto náhražek masa přitom nemusí odradit chuť, ale cena. V současné době jsou náhražky masa dražší. To by se však mohlo do budoucna změnit zvýšenou poptávkou a následnou velkovýrobou.

Související články
Diskuze ke článku
Ludmila Otřísalová
Ludmila Otřísalová
Zajímalo by mne, zda si někdo uvědomuje, že i tlení listí, jehličí, zbytků rostlin vytváří skleníkové plyny. Že i rostliny, zejména v noci, produkují oxid uhličitý. V historii se určitě nechovalo takové množství skotu. Na druhou stranu byla a jsou obrovská stáda zubrů, sobů, karibu, buvolů, zeber, pakoňů, atd. Jejich prdy se nepočítají? A pro kolik ptačích a hmyzích druhů je trus skotu na pastvě důležitý asi taky nikdo neví? Kolik skleníkových plynů vypustí do ovzduší dopravní letadlo nebo kontejnerová loď? Kolik krav by mohlo žít, kdyby se zakázala soukromá letadla a jachty a převážení zboží, které se dá vyrobit i doma? Jablka z Polska, španělský česnek, italská hruška, argentinské hovězí...Nahlíží na ekologii a udržitelnost stejně v Pákistánu, Indii, Číně nebo Africe? Proč si někdo myslí, že vyhladověním Evropy zachrání svět?

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze