Může výroba kultivovaného masa přispět ke snížení emisí z produkce potravin?

Může výroba kultivovaného masa přispět ke snížení emisí z produkce potravin?
Fotografie: unsplash.com
  • Pomocí biopsie odeberou vědci vzorek tkáně ze zvířete, který se poté vloží do bioreaktoru
  • Buňky jsou schopné dorůst požadované velikosti přibližně za dva týdny
  • Takto pěstované maso nepotřebuje půdu ani potravu, která je nyní potřebná pro zvířata
  • Tato nová potravinářská technologie by mohla snížit globální emise z produkce potravin

Výroba kultivovaného masa neboli masa vypěstovaného v laboratoři je založena na tkáňovém inženýrství. Vědci pomocí biopsie odeberou malý kousek tkáně přímo ze zvířete. Biopsie přitom probíhá velmi podobně jako u lidí, zvíře je tedy po odběru v pořádku. Buňky se poté vloží do bioreaktoru, který je míchá pod určitým tlakem, což umožní buňkám růst bezpečně a efektivně.

Buňkám trvá přibližně dva týdny, než dorostou do požadované velikosti, což představuje asi polovinu času co potřebuje kuře. „Skvělé na tom je, že můžete začít vylepšovat texturu,“ řekl Kimbal Musk, šéfkuchař, spoluzakladatel a výkonný předseda The Kitchen Restaurant Group na konferenci Life Itself. Dodal také, že poprvé kultivované maso ochutnal již před dvěma lety a nyní mu chutnalo díky neustále se vylepšující technologii více. Je několik důvodů, proč se pěstování buněčného masa neustále rozšiřuje. Pro jeho pěstování je potřeba jen několik zvířat, nebo dokonce žádné, jelikož buňky se dají opakovaně využívat – nebylo by tak potřeba tolik potravy pro zvířata, včetně půdy. „Jedna buňka by mohla vyrobit stovky miliard liber masa. Není tam žádný strop,“ řekl Josh Tetrick, generální ředitel společnosti Eat Just, Inc.


Hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu uvedla, že tento způsob pěstování masa je nově vznikající potravinářská technologie, která by mohla pomoci snížit globální emise z produkce potravin, jelikož pěstování má nižší půdní, vodní i živinovou stopu. Ačkoliv nižší spotřeba vody je stále sporná, jelikož pro buněčné zemědělství je stále potřeba hodně tohoto zdroje.

Při výrobě buněčného masa je taktéž výhoda toho, že je možné zvolit, které části budou pěstovány. „Můžete se ujistit, že v mase, které vyrábíte nebo pěstujete, skončí jen ty nejlepší části masa,“ řekl David Kaplan, profesor biomedicínské inženýrství na Tufts University. Výrobci také nepoužívají žádná antibiotika, nebo jen minimum, oproti tradičně pěstovaným zvířatům, což by mohlo zmírnit rezistenci vůči antibiotikům u lidí, uvádí cnn.com. Jak se ale bude pohybovat cena takto vyrobeného masa zatím není jasné.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze