Na Mars nejspíše dopadl stejně velký asteroid, který na Zemi vyhubil dinosaury

Na Mars nejspíše dopadl stejně velký asteroid, který na Zemi vyhubil dinosaury
Fotografie: NASA
  • Sonda Viking 1 po přistání nafotila místo plné kamení a balvanů
  • Podle provedených simulací tam byly odhozeny po dopadu asteroidu
  • Asteroid vytvořil kráter o velikosti 110 km v průměru

V roce 1976 přistála na Marsu sonda Viking 1 od NASA a stala se první kosmickou lodí, která se dostala na povrch Marsu a zaslala snímky jeho povrchu. Ze snímků pořízených ze satelitů tato oblast byla zvláštní, vědci tak dlouho přemýšleli, proč je jiná a nevidí na ní žádná koryta řek, které vznikly před miliardami let, kdy byla na Marsu voda.

Nový výzkum zveřejněný na nature.com ukázal, že Viking 1 nejspíše přistál v místě, kam se dostaly balvany při obrovské tsunami vlně, když do Marsu před 3,4 miliardami let narazil asteroid. Předpokládá se, že asteroid byl velikostně velmi podobný jako ten, který vyhubil na Zemi dinosaury.


Před přistáním sondy Viking 1 obíhal kolem Marsu Mariner 9, který podle nasbíraných snímků naznačoval, že se na Marsu kdysi nacházela voda. Vědci z NASA tenkrát vybrali pro první přistání sondy místo nazvané Chryse Planitia, které měli za nejvhodnější pro hledání života. „Přistávací modul byl navržen tak, aby hledal důkazy o existujícím životě na povrchu Marsu, takže při výběru vhodného místa přistání čelili tehdejší inženýři a vědci náročnému úkolu použít některé z prvních pořízených snímků planety doprovázené pozemskými snímky a radarové sondování povrchu planety,“ uvedl pro CNN autor studie Alexis Rodriguez.

Megatsunami a nalezení obřího kráteru Pohl


Původně si vědci mysleli, že nalezený skalnatý povrch jsou pozůstatky meteoritů nebo kusy lávy. Dalším studováním oblasti však zjistili, že kolem nejsou žádné krátery po dopadech meteoritů a láva v tomto místě by byla více než vzácná. „Naše vyšetřování poskytuje nové řešení – megatsunami vyplavila na břeh sedimenty, na kterých asi o 3,4 miliardy let později přistál přistávací modul Viking 1,“ řekl Rodriguez.

Aby vědci našli impaktní kráter, který vyvolal tuto megatsunami, prozkoumali snímky z různých misí a našli kráter, který svojí velikostí odpovídá dopadu obrovského asteroidu. Kráter má téměř 110 km v průměru a dostal pojmenování Pohl. Výzkumníci provedli několik simulací, aby zjistili, jak velký asteroid byl potřeba k vytvoření tak velkého kráteru.

Kráter by mohl být dalším potenciálním místem pro přistání roveru.

Jedna simulace operovala s asteroidem velkým 9 km, který dopadl do vody, druhý měl necelé 3 km a dopadl na povrch Marsu. V obou případech by došlo k vytvoření Pohlova kráteru i megatsunami. Náraz nejspíše způsobil, že se vodní pára dostala až do atmosféry, a to změnilo marťanské klima. Rodrigez tak chce, aby kráter Pohl byl dalším potenciálním místem pro přistání budoucího roveru, jelikož by se zde mohly najít důkazy o minulém životě.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze