Nová studie zveřejněná v odborném časopise Journal of Personality and Social Psychology odhalila, že některé osobnostní rysy mohou být klíčovým faktorem v tom, zda se u lidí v pozdějším věku objeví poškození kognitivních funkcí. Známky poškození kognitivních funkcí se projeví později u svědomitých a extrovertních lidí. Oproti tomu neurotici měli vyšší pravděpodobnost snížení kognitivních funkcí v dřívějším věku.
Do You Agree With This CNN Article??
— Head And Brain | Brain Injury Litigation Network (@HeadAndBrain) April 11, 2022
Your personality can protect or age your brain, study finds https://t.co/YMaXWk5ofJ#Cognative #Brain #Study pic.twitter.com/c6uAjuf9zM
Studie zkoumala osobnostní rysy téměř 2 tisíc lidí, kteří se účastnili projektu Rush Memory and Agin Project. Studie začala v roce 1997 a zkoumala, jakou roli hrají tři klíčové osobnostní rysy (svědomitost, extroverze a neuroticismus) v souvislosti s tím, jak lidé reagovali na úbytek kognitivních funkcí v pozdějším věku. Neurotičtí lidé jsou více náchylní k emocionální a celkové duševní labilitě. Často vnímají drobné frustrace jako beznadějné a ohrožující. Svědomití lidé jsou organizovaní a cílevědomí. A extroverti jsou velmi společenští a nadšení ze života.
Lidé s vysokým skóre svědomitosti nebo nízkým skóre neuroticismu měli v průběhu studie výrazně nižší pravděpodobnost rozvoje úbytku kognitivních funkcí. Každých dalších 6 bodů, kterých člověk dosáhl na stupnici svědomitosti, bylo spojeno se snížením rizika o 22 % z přechodu normálních kognitivních funkcí do mírně poškozených. Podle autorů studie s rostoucí mírou neuroticismu rostlo i riziko přechodu do kognitivního úpadku nebo demence. Každých dalších 7 bodů na stupnici bylo spojeno se zvýšením rizika o 12 %.
Good to know!
— Berci Meskó, MD, PhD (@Berci) April 12, 2022
Being more conscientious and extroverted keeps mild cognitive impairment at bay longer!
While having higher levels of neuroticism increases the chances of cognitive decline, according to a new study. https://t.co/smHc7Uwbp7
„Osobnostní rysy odrážejí relativně trvalé vzorce myšlení a chování, které mohou ovlivnit zapojení do zdravého/nezdravého chování a myšlenkových vzorců v průběhu života. Akumulace celoživotních zkušeností pak může přispět k náchylnosti ke konkrétním onemocněním nebo poruchám, stejně jako přispět k individuálním rozdílům ve schopnosti odolávat neurologickým změnám souvisejícím s věkem,“ uvedla pro cnn.com vedoucí autorka studie Tomiko Yoneda.
