NASA spojila dva orbitery obíhající kolem Měsíce, aby odhalila věčně zatemnělá místa na měsíčním jižním pólu. Snímky pořídila Lunar Reconnaissance Orbiter Camera (LROC) na stejnojmenné sondě a ShadowCam, která je připevněna na sondě Danuri. LROC krouží kolem Měsíce již od roku 2009 a dokáže detailně zachytit každou oblast osvětlené části Měsíce. Problém ovšem je, že trvale zastíněné oblasti nedokáže vyfotit tak dobře. ShadowCam je podle NASA oproti LROC 200krát citlivější na světlo a funguje tak i v těch nejslabších světelných podmínkách. Naopak ovšem její citlivost znemožňuje snímkovat osvětlené části.
Spojením vědci dosáhli zobrazení detailů na jižním měsíčním pólu, zejména pak kráteru Shackleton, který je trvale zastíněný. Snímek tak poskytl pohled na místa, kam mají přistát astronauti mise Artemis III, která je naplánována na rok 2025. Snímky pomohou NASA plánovat budoucí mise na měsíčním povrchu a odhalovat, ve kterých kráterech by se mohl nacházet vodní led.
„Pokud je tam vodní led, pak lze tento vodní led získat a použít pro spotřební materiál pro astronauty, lze jej použít k ochraně astronautů před škodlivým kosmickým zářením a vodu lze použít jako raketový pohon,“ uvedl pro nationalgeographic.com planetární vědec David Kring. Aby se NASA o oblasti dozvěděla ještě před příletem astronautů co nejvíce, plánuje na místo v roce 2024 vyslat rover VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Předpokládá se totiž, že kromě vodního ledu, budou v kráterech i zmrzlé těkavé látky či usazeniny. Ty mohou na Měsíci existovat miliony i miliardy let a mohly by tak přinést nové poznatky o vzniku Sluneční soustavy, Zemi i Měsíci.
A new mosaic reveals the power of two lunar orbiting cameras, working together 🤝
— NASA Artemis (@NASAArtemis) September 19, 2023
This mosaic was created with imagery acquired by the @NASAMoon Lunar Reconnaissance Orbiter Camera & ShadowCam, a @NASA instrument on board a KARI spacecraft called Danuri: https://t.co/3q6JOHu6Kd pic.twitter.com/rIFD8zKUrj
Na jižním měsíčním pólu zatím žádný člověk nestanul. Mise Apollo přistávaly vždy na denní straně Měsíce. 23. srpna se podařilo Indii v této oblasti přistát s misí Chandrayaan 3. Lander ani rover však zatím nepotvrdily přítomnost vody a není jasné, zda se to vůbec podaří. Oba přístroje byly uvedeny do hibernace a čeká se, zda přežijí mrazivé teploty a dokáží se znovu probudit k životu. I přes obtížný terén si toto místo NASA vybrala pro postavení první základy. Už jen potvrzení vody by totiž značně ulehčilo veškeré měsíční mise.
