Jak už je zvykem, z historie si většinou pamatujeme ty špatné události, které nás ovlivnily. Nebude tomu jinak ani tentokrát. V tomto týdnu si připomeneme událost jen dva roky starou, a to požár v panelovém domě v Bohumíně, ale také požár v Národním divadle v Praze. A stala se i letecká havárie, která měla největší počet obětí.
Pojďme si nejprve připomenout 8. srpen 2020. Tento den se zapsal do historie kvůli nejtragičtějšímu požáru v České republice, při kterém zemřelo 11 lidí. Hořet začalo v podvečer v 11. patře panelového domu, kde probíhala narozeninová oslava. Pachatel v tu dobu zazvonil u dveří a kolem sebe rozlil hořlavinu, kterou následně zapálil, a znemožnil tak únik z bytu. Čtyři lidé přelezli na vedlejší balkón, a tím se zachránili. Ostatní zůstali uvězněni v místnosti, kde bylo pouze okno. Právě z tohoto okna celkem pět lidí vyskočilo a zemřelo. V bytě zemřeli tři dospělí a tři děti.
Byt zapálil bývalý partner ženy, která se měsíc před požárem nastěhovala do daného bytu k synovi. Při požáru tak zemřel syn, vnuk i budoucí snacha pachatele, který se k požáru přiznal s tím, že nechtěl nikomu ublížit. V roce 2021 přistoupil na dohodu o vině a trestu a byl odsouzen na doživotí.
Krátce si připomeneme i rok 1881. Dva měsíce po slavnostním otevření Národního divadla v Praze došlo během dokončovacích prací 12. srpna k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu i jeviště. Podle vyšetřování založili požár klempíři, kteří na střeše instalovali hromosvod a neuhasili pořádně dřevěné uhlí, kterým nahřívali páječky. Šíření ohně napomohl také silný vítr. Po požáru začaly okamžitě obnovovací práce. Divadlu byla vyplacena pojistka ve výši 297 869 zlatých a za pouhých 47 dní byl vybrán pomocí sbírky další milion zlatých. Po opravě bylo divadlo znovu otevřeno 18. listopadu 1883.
12. srpna 1985 při nehodě Boeingu 747 zemřelo nejvíce lidí v celé historii letectví. Z mezinárodního letiště Haneda v Tokiu vzlétl vnitrostátní spoj mezi Tokiem a Ósakou. V tuto dobu bylo létání v Japonsku velmi oblíbené, a tak i na takto krátké vzdálenosti používala společnost Japan Airlines Boeing 747. Letadlo bylo téměř naplněno – 509 cestujících a 15 členů posádky.
Let měl trvat 54 minut, skončil však mnohem dříve. Po několika minutách letu se ozval výbuch a došlo k dekompresi kabiny. Motory byly v pořádku, ale došlo k úniku hydraulické kapaliny a letadlo se stalo prakticky neovladatelným. Piloti se chtěli vrátit zpět na letiště Haneda, ale letadlo nereagovalo na ovládání. Snažili se tedy dostat na letiště pomocí přidávání a ubírání plynu, kdy se letadlo zvedalo a poté opět klesalo.
Aby letadlo přistálo, letělo příliš rychle, a proto se piloti rozhodli vysunout podvozek, což letadlo zpomalilo, ale zároveň to narušilo aerodynamiku. Letadlo se po vysunutí podvozku stočilo doprava a začalo střemhlav padat. Již se ho nepodařilo zvednout a let 123 narazil do hory Takamagahara. Záchranářům trvalo celých 14 hodin, než se na místo havárie dostali a objevili 4 cestující, kteří pád zázrakem přežili, ostatních 520 lidí bylo mrtvých.
Po tomto pádu začalo vyšetřování, jelikož Boeing 747 je nepoužívanější letadlo po celém světě a bylo potřeba zjistit, zda se jednalo o chybu pouze na tomto letadle, nebo na všech. Letadlu se za letu utrhla celá svislá ocasní plocha a po dlouhém vyšetřování zjistili, že letadlo prošlo opravou před sedmi lety, kdy po tvrdém přistání narazilo ocasem o dráhu. Zadní část se tedy opravovala, včetně přetlakové přepážky, která byla špatně opravena. Místo jednoho kusu plechu byly namontovány dva, a to způsobovalo, že nýty byly vystavovány dvojnásobku síly, než na jakou byly připraveny.
Inženýři vypočítali, že chybně opravená přepážka měla vydržet 10 000 vzletů. Boeing 747 byl konstruován na dlouhé lety, ale tento po opravě vzlétnul již 12 000krát. S každým startem i přistáním se tedy přetlakový systém namáhal, až povolil a unikající tlak z kabiny utrhl svislou ocasní plochu. Boeing chybnou opravu přetlakové přepážky, která vedla k této havárii, přiznal.
