Vítám vás u dalšího seriálu těch nejbizarnějších fobií. Dnes si povíme něco co papyrofobii – strachu z papíru. Pokud jste o této fobii nikdy neslyšeli, není se čemu divit. Jedná se o velmi vzácnou fobii, která postižené velmi omezuje v běžném životě. Jak se tedy strach z papíru projevuje a jak se jej můžeme zbavit?
Jaké jsou příčiny vzniku fobie?
Jako většina fobií, může být i tato spojena s dětstvím a negativním zážitkem s papírem, který vedl k rozvoji iracionálního strachu. Stačí, aby se dítě řízlo o papír a podle fearof.net může vzniknou fobie na celý život. Dítě se může začít papíru bát, ale fobie se může rozšířit i do takových extrémů, že se začne bát všeho, co je z nejrůznějších druhů papíru vytvořeno.
Vznik fobie může samozřejmě vzniknout i u dospělých lidí, většinou ale vzniká fobie stejně – tedy negativní zkušeností, která dotyčného vyděsí. Lidé trpící tímto strachem se mohou bát také papírových tapet, balicího papíru, papírových bankovek a v extrémních případech mohou pociťovat úzkost už jen při pohledu či myšlence na papír.
Příznaky papyrofobie
Lidé postižení touto fobií mají velmi individuální příznaky, a to zejména podle toho, jak moc je jejich strach rozšířený. Projevy jsou většinou zvýšený srdeční tep, nevolnost, pocení a třes nebo chvění. Záleží také na tom, zda osobě vadí pouze pracovat s papírem, nebo ji stačí jen myšlenka na papír a to, že by se mohla o něj říznout.
Papyrofobika strach ovlivňuje také společensky. Jelikož je fobie vzácná, může se po přiznání setkat s výsměchem, což následně vede ještě k většímu uzavření. Podle my.clevelandclinic.org může neřešení strachu vést k úplnému znemožnění fungovat ve společnosti, čímž následně postižení přicházejí o práci i sociální vztahy. Strach je pro ně tak ochromující, že se bojí opustit svůj domov a upadají do depresí.
Jak se papyrofobie léčí?
Fobii je potřeba řešit s lékařem, jedině ten může určit, jak moc strach zasahuje do osobního života pacienta a následně navrhnout léčbu. Podle psychtimes.com je v těchto případech úspěšná expoziční terapie, kdy je pacient postupně vystavován věcem a případně i situacím, kterých se bojí. Touto metodou se tak může výrazně snížit úzkost a strach z papíru.
Při léčbě se také mohou používat léky, které sníží úzkost, což na počátku terapie může pomoci s rychlejším pokrokem. Léky ale neřeší fobii dlouhodobě, proto jej lékaři většinou volí pouze jako doplněk k tomu, aby nebyli pacienti vystresovaní.
Dalším řešením může být Kognitivně-behaviorální terapie, která má za cíl zlepšit duševní zdraví jedince. Terapie se soustředí na to, jaké pocity v pacientovi vyvolávají určité situace, do kterých by se mohl dostat a jak zlepšit vnímání stresových situací. V tomto případě musí být ale pacient sdílný a nesmí se stydět svěřit se svým strachem.
