Rover Perseverance použil speciální vrták, aby prohledal skalní podloží a našel síť vláknitých bílých žil, které jsou uvnitř skály. Ty se objevily po seškrábaní několika horních vrstev kamene. „Geologické žíly jsou ložiska nerostů, která se tvoří, když je již existující puklina v hornině vyplněna novým minerálem. Pro planetární vědce jsou zajímavé, protože často poskytují důkazy o minulém toku vody,“ uvedla NASA.
Jak vláknité žíly vzniknou?
Porézní horniny přitahují do svých pórů pomocí gravitace vodu a ta poté cirkuluje podzemními puklinami. Postupně se pak rozpouštějí minerály jako sůl, uhličitany a sírany. Tyto minerály po nějaké době opět ztvrdnou a usadí se podél stěn trhlin nebo ve větších puklinách.
I wrote a blog for NASA about the rock @NASAPersevere just sampled: https://t.co/E10Y2vMgXy😃
— Erin Gibbons 🚀 (@ErinSpaceCase) December 1, 2022
This rock could hold key evidence about what the ancient environment in Jezero looked like. Was it suitable for life?
Fingers crossed that we bring this sample home! https://t.co/5klAyDYapY
Rover takové žíly objevil na výběžku Hidden Harbor. Jedná se o sedimentární horninu, která nejspíše pochází z jezera, které se zde před miliardami let nacházelo. Žíly mají zcela odlišnou barvu od zbytku horniny, což naznačuje, že se každá z těchto vrstev tvořila v jiné době a za jiných podmínek. Nejdříve se sedimenty z jezera změnily na horninu a poté se v jejích puklinách vytvořily minerální žíly.
Vědci pomocí těchto hornin i minerálů v nich obsažených mohou provést rekonstrukci toho, jak jednotlivá místa na Marsu kdysi vypadala a zda byla vhodná pro život. Je také možné, že se ve zkrystalizovaných minerálech nachází kapka vody nazývána fluidní inkluze. Na Zemi tyto kapky vody mohou obsahovat i organickou hmotu nebo mikrofosílie, které jsou zde uchovány miliony let. Otázkou tak zůstává, zda tyto nalezené minerální žíly obsahují nějakou stopu po životě. To se nejspíše dozvíme až se vzorek společně s ostatními dostane na Zemi, což NASA plánuje na rok 2033.