Charon – největší měsíc trpasličí planety Pluto, který byl objeven v roce 1978 astronomem Jamesem Christyem. Pluto má celkem pět měsíců, ale Charon je tak velký, že je někdy tato dvojice považována za binární planetární systém. Kolem měsíce prolétla sonda New Horizons od NASA v roce 2015, poskytla tak obrovské množství dat o tomto vzdáleném místě. Vědecký tým v té době zjistil, že se nejedná o hladkou ledovou kouli, ale že se na Charonu nachází pásy prasklin. Vědci ze SwRi se tak znovu pustili do zkoumání získaných dat, aby prozkoumali zdroj kryovulkanických toků a prasklin na měsíci Pluta.
Nové modely naznačují, že uvnitř měsíce se nacházel oceán, který když zamrzl, roztažením vody došlo k hlubokým protáhlým prohlubním podél obvodu. „Kombinace geologických interpretací a modelů tepelného-orbitálního vývoje naznačuje, že Charon měl podpovrchový vodní oceán, který nakonec zamrzl. Když vnitřní oceán zamrzne, rozpíná se, vytváří velké napětí v jeho ledové krustě a stlačuje vodu pod ním. Měli jsme podezření, že to byl zdroj Charonových velkých kaňonů a kryovulkanických proudů,“ řekla specialistka na geofyziku ledových měsíců Dr. Alyssa Rhoden.
Současná teorie o vývoji měsíce může být nesprávná.
Aby se mohlo lépe porozumět tomu, jak se měsíc vyvíjel uvnitř i na povrchu, tým provedl modelace ledové krusty a vytvořil zlomy, které způsobil zamrznutý oceán vody. Modelací chtěl tým zjistit, za jakých podmínek by vznikly na povrchu měsíce praskliny, kterými by vytryskl zmrzlý led na povrch a umožnil by takzvaný oceánský kryovulkanismus. Podle provedených modelů se však ukázalo, že je povrch Charonu příliš silný na to, aby popraskal tlakem ze zamrzající vody. Současná teorie o vývoji měsíce tak může být podle sciencedirect.com nesprávná.
Models explain canyons on Pluto's large moon Charon @swri https://t.co/F9ZWHdknAE https://t.co/GsySHfIj2u
— Phys.org (@physorg_com) February 7, 2023
Jelikož se oběžné dráhy Pluta a Charonu stabilizovaly brzy po jejich vzniku, ke slapovému ohřevu docházelo pouze asi jen první milion let – poté oceán zamrzl. „Buď byla Charonova ledová krusta, když došlo k proudění, tenčí než 10 km, na rozdíl od uváděných více než 100 km, nebo povrch nebyl v přímém spojení s oceánem jako součást erupčního procesu,“ uvedla Rhoden. Že kryovulkanismus pochází ze zamrzlého oceánu pod povrchem měsíce by mohlo být potvrzeno až s další misí, která by poskytla další snímky a data.
