Evropský týden očkování, European Immunization Week (EIW), je tradiční součástí Světového týdne očkování, World Immunization Week. Koná se každoročně v posledním dubnovém týdnu pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Letos připadá na období 23. až 29. dubna 2023 a jeho hlavním tématem je zlepšení proočkovanosti a přístupu k očkování v kontextu celosvětového poklesu proočkovanosti v důsledku pandemie covid-19. I přes dlouhodobě zavedený systém povinného očkování a přeočkování se problematika týká i České republiky.
Často se pozornost veřejnosti soustředí jen na povinná očkování v dětství a dospívání, ale náš imunitní systém v dospělosti a s přibývajícím věkem slábne. Stáváme se tak náchylnější k infekčním onemocněním, jako jsou například pneumokoková onemocnění či pásový opar. Většina očkovacích látek zároveň nezaručuje silnou celoživotní ochranu a je žádoucí jejich účinek pravidelně posilovat přeočkováním. Jedná se například o očkování proti klíšťové encefalitidě, tetanu, záškrtu nebo černému kašli. U chřipky je očkování doporučeno s ohledem na každoročně upravované složení očkovací látky reflektující aktuálně cirkulující viry chřipky.
Je potřeba opakovat, že mýtů o očkování je mnoho a všechny jsou zdraví škodlivé. Každá doporučená dávka vakcíny je důležitá, aby vás a vaše milované ochránila před nemocemi, kterým lze předcházet očkováním. #VaccinesWork #UnitedInProtection #EIW2023 https://t.co/m9qFe3VL3q
— Státní zdravotní ústav (@szupraha) April 21, 2023
Očkování a přeočkování v dospělosti může zabránit vzniku infekčního onemocnění či jeho závažnému průběhu a komplikacím. Očkování je důležité i při cestování do zahraničí, typicky například může poskytnout ochranu proti břišnímu tyfu, žluté zimnici, japonské encefalitidě, meningokokovým onemocněním či vzteklině. Je žádoucí se včas poradit v očkovacích centrech a očkování správně načasovat.
„Stejně jako v celém světě, pozorujeme i v České republice určitý odklon od přízně k očkování. Dokazuje to nejen ubývající počet osob, které se dostavují na posilující dávky proti covid-19, ale například i malý zájem o očkování proti chřipce či klíšťové encefalitidě. U chřipky je proočkovanost populace ve věku 65+ let aktuálně v ČR na úrovni jen těsně nad 20 %, což je ve srovnání se západoevropskými zeměmi v průměru 2krát až 3krát méně. Stejně tak nízká jsou čísla proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě, která ukazují v tuto chvíli v Česku na proočkovanost alespoň jednou dávkou jen u třetiny osob, zatímco například v sousedním Rakousku se proočkovanost pohybuje od 80 a do 90 %. Přitom v obou případech mají nejrizikovější skupiny toto očkování hrazeno ze zdravotního pojištění,“ upozorňuje vedoucí Oddělení infekčních nemocí MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Dalším příkladem důležitého přeočkování v dospělosti je přeočkování proti tetanu, kdy lze využít i kombinované vakcíny proti záškrtu, tetanu a pertusi. V poslední době se v ČR objevilo několik případů infekcí záškrtem, které opět podtrhují význam očkování. Aby fungovala kolektivní imunita navozená očkováním a nedocházelo k epidemiím, musí proočkovanost populace dosahovat 80 až 85 %.
Očkování je třeba správně načasovat, kontrolovat a v případě potřeby se včas doočkovat. Například neočkované ženy, které onemocní zarděnkami na počátku těhotenství, jsou vystaveny zvýšenému riziku potratu nebo se jejich děti mohou narodit s vrozeným zarděnkovým syndromem. Některá očkování lze aplikovat i v těhotenství, například vakcíny proti koronaviru, černému kašli a chřipce.
