Vítejte u dnešního dílu Stalo se. Dnes se zaměříme na průlet Halleyovy komety z roku 1910, v tomto týdnu také zemřel mořeplavec Kryštof Kolumbus. Abychom si mohli říct něco o Halleyově kometě a proč je nejznámější kometou vůbec, musíme se vrátit o několik století zpět, kdy žil Edmond Halley. Než tento anglický astronom použil teorii gravitace a planetárních pohybů podle Isaaca Newtona k výpočtům drah komet, mělo lidstvo podle NASA za to, že komety proletí Sluneční soustavou pouze jednou.
Halley našel podobnost v dráhách komet, které byly nahlášené v letech 1531, 1607 a 1682. Prohlásil tak, že se nejspíše jedná o jednu a tu samou kometu a předpověděl, že se opět v roce 1758 vrátí. Průletu se již nedožil, ale jeho předpověď byla správná a na jeho počest byla kometa pojmenována Halleyova. Jednalo se o první kometu, která byla známá jako periodická. Začala tak být spojována s dřívějšími průlety, které se datují až do roku 240 př. n. l.
Podle brittanica.com nastalo nejbližší přiblížení k Zemi 10. dubna 837, kdy se kometa nacházela přibližně 6 milionů km od Země. Kometa je také vyobrazována na historických malbách, jako je tapisérie z Bayeux, a nejspíše inspirovala malíře Giotta k podobě Betlémské hvězdy. Kometa kolem nás v minulosti prolétala každých 76 let. Gravitace planet, kolem kterých prolétá, však způsobila, že se oběžná doba změnila. Kometa nás tak bude míjet v intervalech od 74,5 do 79 let.
Průlet v roce 1910 byl výjimečný tím, že se kometu poprvé podařilo zachytit na kameru. Podle space.com byla fotografie pořízena 13. května 1910 na širokoúhlou kameru na Lowellově observatoři v Arizoně. V té době kolem nás proletěla ve vzdálenosti 22,4 milionů kilometrů a nejlépe byla pozorovatelná 20. a 21. května.
Další průlet pak nastal v roce 1986, kdy již kometu sledovalo několik sond a observatoří. Zaměřily ji dvě japonské kosmické lodě, sondy Vega 1 a Vega 2 ze Sovětského svazu, z NASA to byly sondy Pioneer 7 a 12. Další návrat je předpovězen na rok 2061, kdy bude nejblíže 27. července. Při každém oběhu kolem Slunce kometa ztratí 1 až 3 metry materiálu ze svého jádra. Jak budou průlety pokračovat, postupem času přijde o veškerý led, a tím ztratí i svůj typický ohon a stane se jen tmavým kamenem cestujícím ve vesmíru.
Kryštof Kolumbus
A v tomto týdnu, ale o šest století dříve, zemřel jeden z nejznámějších mořeplavců a průzkumníků – Kryštof Kolumbus. Datum jeho narození není úplně jasné a podle brittanica.com se pohybuje mezi 26. srpnem až 31. říjnem 1451 v Janově v Itálii.
Prví výpravu Kolumbus podnikl v roce 1942, kdy měl tři lodě – Niňu, Pintu a Santa Mariu. Dohromady výprava činila necelých 100 mužů. Během plavby několikrát narazili na různé druhy ptáků, což naznačovalo, že se blízko nachází země. Později se posádka vylodila na dnešních Bahamách – ostrov, který tenkrát Kolumbus pojmenoval San Salvator. Následně připlul na Kubu, Haity a Santa Mariu v Azorském souostroví.
Rok, který se uvádí, že Kolumbus objevil Ameriku, je 1492. To, že ji ale objevil, není tak úplně pravda. Vikingové navštívili Ameriku o staletí dříve a indiánské kmeny byly v Americe daleko dříve, než dorazili Vikingové či Kolumbus. V Americe slaví 12. říjen jako Kolumbův den (Columbus Day) a jedná se o státní svátek. Pro původní obyvatele to však tenkrát znamenalo začátek vymírání a příjezd Evropanů.
Druhá výprava vyplula v roce 1493 a doplula na ostrovní stát Dominika, Marie-Galante, do Guadeloupe, Redondy, Portorika a dalších. Třetí výprava se konala v roce 1498, kdy posádka dorazila do Trinidadu, odkud viděla výběžek země – dnešní Venezuely. Čtvrtá výprava se konala v roce 1502, ze které se vrátil o 2 roky později a usadil se v Seville. Díky zlatu, které podle brittanica.com posbíral po cestách u domorodců, zajistil své rodině bohatství. Zemřel 20. května 1506, kdy mu bylo 54 let.
