Vítám vás u dalšího dílu Stalo se. Dnes si povíme něco o největší letecké nehodě, která se stala na ostrově Tenerife. Vrátíme se do 27. března 1977, kdy se srazila dvě letadla Boeing 747 – jedno od společnosti Pan Am a druhé od KLM (Royal Dutch Airlines). Letadlo z Los Angeles společnosti Pan Am vezlo 378 cestujících a směřovalo na letiště Gran Canaria, kvůli vybuchlé bombě však bylo letadlo přesměrováno na letiště Los Rodeos na Tenerife.
Toto letadlo však nebylo jediné, které muselo být odkloněno. Stejný příkaz dostal i Boeing 747 společnosti KLM, který letěl z Amsterodamu. Letiště na Tenerife bylo malé a pouze s jednou ranvejí nebylo přizpůsobeno na tak velký provoz i tak velká letadla, jako 747 jsou. Obě letadla na tomto letišti přistála a čekala na pokyn, kdy budou moci vzlétnout a přeletět na vedlejší ostrov.
Na ostrově Tenerife se nachází sopka, která má vliv na místní počasí, což se také v osudný den stalo. Ačkoliv při přistávání bylo krásné počasí, před povolením k letu se na letišti držela hustá mlha, přes kterou nebylo vidět, dispečeři tak neviděli, kde se jaké letadlo nachází. Po 17. hodině se letadlo KLM přemístilo po ranveji na místo, ze kterého mělo vzlétnout a pilot čekal na povolení. V tu chvíli se ale po ranveji pohybovalo i letadlo Pan Am.
Jakmile pilot KLM dostal povolení ke vzletu – nebo si alespoň v tu chvíli myslel, že dostal tento pokyn – uvedl letadlo do pohybu. V tu chvíli však přes hustou mlhu neviděl, že na stejné ranveji stále popojíždí i druhé letadlo, které míří přímo proti nim. Dispečeři následně KLM sdělili, že mají na start počkat, ale pilot místo toho zrychlil a chtěl vzlétnout.
Kopilot Pan Am Victor Grubbs si letadla mířícího proti nim všiml v husté mlze pozdě, ale i přesto se podle historynet.com pokusil letadlo dostat mimo ranvej. Pilot KLM se okamžitě pokusil letadlo zvednout, ale výška letadla nestačila a letadla se srazila. Boeing KLM narazil do horní části letadla Pan Am a o několik set metrů dál dopadl a explodoval. Kvůli explozi nikdo z cestujících nepřežil.
Letadlo Pan Am však po srážce také hořelo a začal boj o přežití. Cestující se však nacházeli v horní části a museli se dostat na zem a utéct co nejdále, jelikož následně vybuchlo. Utéct se podařilo 61 lidem, kteří srážku přežili. Dohromady při této katastrofě zemřelo 583 lidí.
Při vyšetřování se polemizovalo nad tím, zda nebyla na palubě některého letadla bomba. Později se ale ukázalo, že pilot KLM neuposlechl informací věže. Nejspíše však došlo k nedorozumění, kdy pilot špatně porozuměl informaci, která zněla, aby se připravil na start, ale pilot následně potvrdil, že probíhá start. Tento komunikační šum vedl k tomu, že letadlo odstartovalo i přes nepovolení. Následně se zjistilo, že i pilot Pan Am udělal chybu a přejel odbočku na ranveji, jelikož ji podle simplefying.com přes mlhu neviděl.
Další vyšetřování však odhalilo, že kapitán nejspíše odbočku minul i kvůli komunikaci, kterou slyšel ve sluchátkách – že se letadlo KLM snaží vzlétnout a snažil se informovat o tom, že stále popojíždí po ranveji. Došlo však k tomu, že řídící věž i pilot Pan Am mluvili zároveň, pilot KLM tak neslyšel žádné informace, jelikož v té době pokud mluvilo více lidí do vysílačky, byl slyšet pouze pískot.
Důležitou roli také hrálo to, že pilot KLM se rozhodl na letišti ještě před odletem natankovat palivo do letadla, aby následně ušetřil čas při již tak několikahodinovém zpoždění. Maximální množství paliva přispělo k tomu, že se letadlo nedokázalo tak rychle zvednout a narazilo spodní částí do druhého. Po této katastrofě se zavedla nová pravidla, která sjednocovala standardní fráze využívaná na letištích a také již není možné, aby dva lidé mluvili zároveň do vysílačky, a tím zamezili dostání informací i dalším osobám.
