Je tu další díl seriálu Stalo se. Dnes si připomeneme zemětřesení v Japonsku, které vedlo k poškození jaderné elektrárny Fukušima, a vynález Grahama Bella – telefon. Začneme japonským zemětřesením, které se odehrálo 11. března 2011 před třetí hodinou odpolední místního času. Zemětřesení bylo způsobeno posunutím tektonické desky, která se nachází pod Tichým oceánem, což následně způsobilo i vlnu tsunami.
Epicentrum zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy škály se podle britannica.com nacházelo asi 130 km východně od města Sendai. Bylo tak silné, že jej zaznamenaly přístroje až na Kamčatce a v Pekingu. Nejednalo se však jen o jedno zemětřesní, stovky dotřesů trvaly až června a u 60 z nich bylo naměřeno více jak 6 stupňů Richterovy škály.
Bohužel zemětřesení nebylo to nejhorší, co Japonsko v ten den zasáhlo – kvůli němu se zvedla obrovská vlna tsunami, která znamenala obrovské ztráty na životech, zničení majetku a poškození jaderné elektrárny, která se nachází přímo u moře. Tsunami zasáhla široké okolí – prakticky všechna pobřeží Pacifiku. Zaznamenána byla až v Chile, které je vzdálené 17 000 km, nebo na Antarktidě, kde ale měla vlna už pouze 0,3 metru. Nejvíce však bylo zasaženo Japonsko, kdy z mapy byla vymazána celá města.
Série vln, které dosahovaly v některých místech až 40 metrů, po opadnutí do oceánu navalily obrovské množství trosek a lidí, a to i přestože Japonsko má vlnolamy proti tsunami až 10 metrů vysoké. Na takovou vlnu však připraveno nebylo. Jaderná elektrárna, která se nachází jen pár metrů od pobřeží, tak nebyla ušetřena a došlo k jejímu poškození. Jaderná havárie byla nejhorší od Černobylu z roku 1986.
Při zaplavení elektrárny došlo k poškození tří tlakových nádob reaktoru, což následně vedlo k explozím a rozptýlením radioaktivity do okolí. Podle britannica.com byla zřízena bezletová zóna v délce 30 km a lidé bydlící do 20 km kolem elektrárny, byli evakuováni. Kontaminovaná byla také sladká i slaná voda a místní vláda musela vydat varování před pitím vody, ale i konzumací místních potravin.
A nyní se přesuneme v čase o několik století zpět, přesněji do roku 1876, kdy si Alexander Graham Bell nechal patentovat svůj vynález – telefon. A jen o několik dní později provedl úplně první telefonát. Alexander Bell byl americký vynálezce, který je asi nejznámější právě kvůli telefonu. Vynalezl ale i například fotofon, grafofon nebo detektor kovů.
O patent si Bell zažádal v únoru 1876, kdy telefon ještě nebyl zcela funkční, a udělen mu byl 7. března téhož roku. Jen o tři dny později provedl první telefonát, který směřoval jeho pomocníkovi v laboratoři. Podle britannica.com řekl: „Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás.“ Tenkrát se jednalo o přenos zvuku jen z jedné místnosti do druhé, i to však znamenalo obrovský průlom.
Na přenosu zvuku Bell neustále pracoval a ačkoliv si bez něj dnes nedokážeme představit ani den, v tu dobu o něj nikdo nejevil zájem. A stejně tomu tak bylo i na světové výstavě ve Filadelfii, na kterou se připravoval. Nakonec zaujal brazilského císaře, díky kterému byl nakonec namotivován k dalšímu vývoji telefonu. 8. října se mu podařilo uskutečnit první telefonní hovor na vzdálenost 3,2 km, který proběhl mezi Bostonem a Cambridge. Následující rok se společníky založil firmu Bell Telephone Company, ze které se později stala AT&T, což je do dnešního dne fungující americká telekomunikační společnost.
