Oči jsou více než jen oknem do duše. Jsou také odrazem správného fungování kognitivních funkcí člověka. „Oko je oknem do mozku. Pohledem do zadní části oka, směrem ke zrakovému nervu a sítnici, můžete vidět přímo do nervového systému,“ uvedla pro cnn.com oční lékařka Dr. Christine Greer. Výzkumy se zabývaly tím, jak může oko pomoci při diagnostice Alzheimerovy choroby, než se projeví první příznaky nemoci. V pokročilém stádiu nemoc ovlivňuje hlavně paměť a chování člověka. „Alzheimerova choroba začíná v mozku desítky let před prvními příznaky. Pokud jsou lékaři schopni odhalit onemocnění v jeho nejranějších stádiích, lidé by se pak mohli rozhodnout pro zdravý životní styl a kontrolovat rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a cukrovka,“ uvedl Dr. Richard Isaacson.
The eyes are more than a window to the soul — they’re also a reflection of a person’s cognitive health https://t.co/oys6I2Y9DY
— CNN (@CNN) March 24, 2023
Nová studie zkoumala darovanou tkáň ze sítnice a mozku během 14 let od 86 pacientů s různým stupněm choroby. Podle autorů studie se jedná o největší skupinu vzorků sítnice, která kdy byla studována. „Naše studie je první, která poskytuje hloubkové analýzy molekulárních, buněčných a strukturálních účinků Alzheimerovy choroby na lidskou sítnici a jak korespondují se změnami v mozku a kognitivních funkcích,“ uvedla hlavní autorka studie Maya Koronyo-Hamaoui. „Tyto změny na sítnici korelovaly se změnami v částech mozku nazývaných entorhinální a temporální kůra, centrum paměti, navigace a vnímání času.“
Vědci poté porovnávali vzorky od dárců s normálními kognitivními funkcemi s těmi s mírnou kognitivní poruchou a s těmi, kteří mají Alzheimerovu chorobu v pozdějším stádiu. Studie publikovaná v Acta Neuropathologica zjistila významné zvýšení amyloidu beta, klíčové složky Alzheimerovy choroby, u lidí s Alzheimerovou chorobou a časným poklesem kognitivních funkcí. Amyloid beta je hlavní složkou senilních plaků a neurofibrilárních klubek, které se nacházejí v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Mikrogliální buňky klesly o 80 % u pacientů s kognitivními problémy. Tyto buňky jsou zodpovědné za opravu a údržbu jiných buněk, včetně odstraňování amyloidu beta z mozku a sítnice. Kvůli poklesu mikrogliálních buněk jsou očividné změny na sítnici pacienta se špatným fungováním kognitivních funkcí.
„Tato zjištění mohou nakonec vést k vývoji zobrazovacích technik, které nám umožní diagnostikovat Alzheimerovu chorobu dříve a přesněji a sledovat její průběh neinvazivně pohledem do oka,“ uzavřel Dr. Richard Isaacson.
