Pravidelné zdřímnutí po obědě je prospěšné pro náš mozek a pomáhá mu být déle větší. Vědci z londýnské University College London (UCL) však upozorňují, že by spánek neměl být delší jak půl hodiny.
Tým vědců ukázal, že mozek lidí, kteří si pravidelně dopřávají „dvacet“, je o 15 centimetrů krychlových větší. To odpovídá zpoždění stárnutí o 3 až 6 let. Spánek během dne si ale nemůže dopřát každý. V mnoha profesích je poobědový odpočinek obtížný, protože pracovní kultura tuto praxi často odsuzuje. „Naznačujeme, že každý by potenciálně mohl mít ze spánku určitý prospěch,“ řekla doktorka Victoria Garfield pro bbc.com. Výsledky výzkumu popsala jako zcela nové a docela vzrušující.
A daytime nap is good for the brain, researchers find https://t.co/ppai5QEgAR
— BBC News (World) (@BBCWorld) June 20, 2023
Bylo prokázáno, že zdřímnutí má zásadní význam pro náš vývoj v dětství. S přibývajícím věkem se stává méně častým a po odchodu do důchodu se jeho obliba opět zvyšuje – 27 % lidí starších 65 let uvádí, že si během dne zdřímnou. Mozek se s věkem přirozeně zmenšuje, ale to, zda by spánek mohl pomoci předcházet nemocem, jako je Alzheimerova choroba, bude ještě vyžadovat další výzkum.
Vědci se domnívají, že špatné spánkové návyky časem poškozují mozek tím, že způsobuje záněty a ovlivňuje spojení mezi mozkovými buňkami. „Pravidelné zdřímnutí by tedy mohlo chránit před neurodegenerací tím, že by kompenzovalo nedostatečný spánek,“ uvedla výzkumnice Valentina Paz.
Výzkumníci dokázali, že krátký spánek je prospěšný pro zdraví pomocí genetického experimentu. Ve studii publikované Sleep Health identifikovali 97 úseků naší DNA, kvůli nimž jsme buď náchylnější k podřimování, nebo k tomu, abychom přes den byli výkonnější. Tým proto vzal údaje od 35 tisíc lidí ve věku 40 až 69 let, kteří se účastnili projektu britské Biobanky, a jednoduše porovnal jejich genetické sklony ke spánku.
