Minulý rok jsme byli svědky toho, jak oteplování naší planety vedlo k přírodním katastrofám, které byly zaznamenány po celém světě. NASA zveřejnila analýzu povrchových teplot za rok 2023, a ta jasně ukazuje, že globální teploty byly o 1,2 stupně Celsia vyšší, než byl průměr pro léta 1951 až 1980. „Zpráva o globální teplotě NASA a NOAA potvrzuje to, co v loňském roce zažily miliardy lidí na celém světě – čelíme klimatické krizi. Vidíme, že se naše Země mění, od extrémních veder, přes lesní požáry až po stoupající hladinu moří,“ uvedl administrátor NASA Bill Nelson.
Minulý rok byl plný extrémních veder, která zažívali lidé na všech kontinentech. Od června až do prosince byla teplota vždy překonána a stala se rekordní pro daný měsíc. Červenec se pak stal nejteplejším měsícem od roku 1880, kam sahají záznamy o měření teplot. Minulý rok byla Země teplejší v průměru o 1,4 °C než na konci 19. století, kdy začalo moderní vedení záznamů o teplotách.
„Výjimečné oteplování, které zažíváme, není něco, co bychom v historii lidstva viděli. Je to způsobeno především našimi emisemi fosilních paliv a my vidíme dopady vln veder, intenzivních srážek a pobřežních záplav,“ uvedl klimatolog a ředitel Goddardova institutu pro vesmírná studia (GISS) Gavin Schmidt. Vědci jsou přesvědčeni, že na globální oteplování má vliv zejména lidská činnost, ale zkoumají i další možnosti, které by mohly změny klimatu taktéž ovlivnit.
The year 2023 was the hottest on record, according to scientists at @NASAGISS who maintain our global temperature data. We work with our partners at @NOAA to track the ways our planet is changing and help prepare for impacts of a warmer climate. https://t.co/ULGyYvkfpN pic.twitter.com/7e7xvev6cG
— NASA (@NASA) January 12, 2024
Nejvíce se kloní k jevu El Niño, aerosolům a sopečným erupcím. Největším možným přispěvatelem ke změně klimatu je nejspíše jev El Niño, který vědci zaznamenali v květnu minulého roku. Zkoumán byl také dopad erupce podmořské sopky Hunga Tonga, která vybuchla v lednu 2022. Vulkanické aerosoly, které se dostaly do ovzduší, odrazily sluneční světlo od zemského povrchu, což vedlo k ochlazení jižní polokoule o 0,1 °C. Bohužel takové ochlazení je v rámci celé planety zanedbatelné. „Dokonce i s občasnými ochlazujícími faktory, jako jsou sopky nebo aerosoly, budeme i nadále lámat rekordy, dokud emise skleníkových plynů porostou. A bohužel jsme v loňském roce opět vytvořili nový rekord v emisích skleníkových plynů,“ řekl Schmidt.
