29. září proletěla sonda Juno kolem Jupiterova měsíce Europa ve vzdálenosti 352 kilometrů. Sonda měla pro shromáždění snímků a dat pouze dvě hodiny, kolem měsíce totiž prolétala rychlostí 23,6 km/s a poté zamířila k Jupiteru. Naposledy byla takto blízko sonda Galileo v roce 2000, která se přiblížila na 351 kilometrů a celkově se jedná teprve o třetí blízký průlet. Snímek odhalující ledový povrch měsíce už dorazil na Zemi a zobrazuje místo poblíž měsíčního rovníku nazvaného Annwn Regio.
Europa je šestý největší měsíc v naší Sluneční soustavě. Je jen o něco menší než nás Měsíc a pro vědce je velmi zajímavý, jelikož jeho povrch je pokrytý ledem, pod nímž se nachází obrovský oceán slané vody – ten by mohl mít potencionálně vhodné podmínky pro život. Snímek zobrazující povrch měsíce poskytne nové údaje o jeho geologii a bude přínosem pro nadcházející misi Europa Clipper, která by měla odstartovat v roce 2024. Ta bude zaměřena na měsíční atmosféru, povrch i vnitřní část měsíce a cílem je zjistit, zda na Europě existují místa, která by podporovala život.
Images are coming back and being processed from our #JunoMission's early-morning flyby—the closest look at Jupiter's ice-encrusted moon in more than 20 years.
— NASA (@NASA) September 29, 2022
Here's what we're seeing so far. We'll be back with fully-processed images soon. https://t.co/NIUkiz2mTe pic.twitter.com/pPiK3cv5bL
„Je to sice velmi brzy, ale podle všech indicií byl průlet Juno kolem Europy úspěšný. Tento první snímek je jen zábleskem pozoruhodné nové vědy, která pochází z celé sady přístrojů a senzorů Juno, které získávaly data, když jsme přelétávali ledovou kůru měsíce,“ řekl Scott Bolton, hlavní výzkumník Juno. NASA uvedla, že pořízené snímky byly v nejvyšším možném rozlišení, a to 1 kilometr na pixel a díky tomu se získala cenná data o struktuře a složení ledového povrchu a ionosféře.
„Vědecký tým bude porovnávat kompletní sadu snímků získaných Juno se snímky z předchozích misí, aby zjistil, zda se povrchové rysy Europy za poslední dvě desetiletí změnily. Snímky JunoCam vyplní aktuální geologickou mapu a nahradí stávající pokrytí oblasti s nízkým rozlišením,“ řekla Candy Hansen, spoluřešitelka Juno. Vědci nové snímky použijí zejména pro hledání míst, kde by se pod povrchem mohly nacházet kapsy s kapalnou vodou. V těchto místech je totiž nejpravděpodobnější, že naleznou známky života.
