Společnost AstroForge (viz astroforge.com) připravuje misi, jejímž cílem je výrazně posunout autonomii kosmických sond. Mise Autonomy-1 totiž má po oddělení od nosné rakety fungovat bez jediného příkazu ze Země – o rozhodování během letu se má starat systém Solo, který bude průběžně vyhodnocovat stav sondy a podle dostupných dat určovat další postup. AstroForge se přitom dlouhodobě zabývá technologiemi pro průzkum a budoucí těžbu surovin z asteroidů. Právě provoz sond ve velkých vzdálenostech od Země přitom ukazuje limity současného způsobu řízení kosmických misí – komunikace je pomalá, kapacita pozemních stanic omezená a každá mise vyžaduje tým lidí, který sleduje telemetrii, vyhodnocuje situaci a odesílá příkazy.
AstroForge proto využije systém Solo, který má pracovat nad již existujícím letovým softwarem sondy založeným na deterministických algoritmech a fyzikálních modelech. Solo jej ovšem nemá nahradit, ale využívat jeho data při rozhodování. Systém má průběžně sledovat informace o stavu kosmické lodi, rozpoznávat nestandardní situace a následně určovat, jak má sonda reagovat. Podle AstroForge má díky přístupu k datům přímo na palubě k dispozici výrazně více informací, než jaké by bylo možné v reálném čase přenášet na Zemi.
A právě to je důležité především při letech do hlubšího vesmíru, protože, čím dál se sonda od Země nachází, tím déle trvá komunikace a tím více záleží na omezeném objemu dat, který lze mezi sondou a pozemním střediskem přenášet. Autonomní systém může naproti tomu pracovat přímo s daty ze senzorů a dalších palubních systémů. AstroForge nicméně nechce Solo rovnou nasadit do ostrého provozu a před misí Autonomy-1 ho plánuje otestovat na misi DeepSpace-2.
V tomto případě bude Solo pracovat v takzvaném režimu „shadow mode“. Systém bude na palubě zpracovávat skutečná data a vytvářet vlastní rozhodnutí, ta však nebude sonda skutečně provádět. Tým tak bude moci porovnat rozhodování systému s tím, co by v dané situaci udělalo řízení mise. Autonomy-1 má být další krok – po oddělení od nosné rakety AstroForge podle vlastního plánu nebude sondě posílat žádné příkazy. Komunikace má fungovat pouze jedním směrem: sonda bude na Zemi odesílat telemetrii a vědecká data, ale ze Země se jí nemají vracet řídicí povely.
AstroForge zároveň upozorňuje, že samotná autonomie kosmických sond není novou myšlenkou, protože už v roce 1999 NASA během mise Deep Space 1 testovala systém Remote Agent, který dokázal autonomně plánovat a provádět vybrané úkoly. Autonomní schopnosti pak využila také mise OSIRIS-REx při závěrečné fázi přiblížení k asteroidu Bennu, odběru vzorku a následném odletu.
Rozdíl, který AstroForge zdůrazňuje, nicméně spočívá v rozsahu autonomie. Dosavadní systémy totiž byly většinou určeny pro konkrétní úkol nebo část mise, zatímco u Autonomy-1 má Solo převzít rozhodování o fungování celé mise po oddělení od nosné rakety. Autonomy-1 navíc nebude pouze technologickou demonstrací, ale sonda ponese také vědecký přístroj COMPASS od NASA Goddard Space Flight Center určený pro výzkum heliosféry.
Hlavní motivací AstroForge je každopádně dlouhodobě plánovaná těžba surovin z asteroidů. Pro takové mise by podle společnosti nebylo praktické spoléhat na rozsáhlý pozemní tým pro každou jednotlivou sondu. Autonomy-1 má být prvním velkým testem této koncepce. Sonda má odstartovat při prvním letu rakety Nova Pathfinder společnosti Stoke Space.
