Péče o zuby je pro všechny velmi důležitá, a to už od útlého věku. Všichni totiž víme, že po mléčných zubech nám narostou trvalé a ty nám musí vydržet co nejdéle. Ačkoliv zubaři již dnes umí opravdové zázraky, pravému zubu se stále nic nevyrovná – a to nemluvíme o ceně. Japonský výzkumný tým však nedávno přišel s tím, že dělá pokroky ve výzkumu léku, který by způsobil, že by lidem narostly třetí zuby. Podle euronews.com by tento lék mohli mít zubaři k dispozici do roku 2030.
Podle japonského deníku The Mainichi by měly klinické testy začít už příští rok v červenci. Lék je určen především pro lidi, kteří v důsledku vrozených vad postrádají plnou sadu trvalých zubů. Pokusy na zvířatech byly úspěšné – po léku začala růst třetí generace zubů, tedy po mléčných a trvalých zubech. „Myšlenka růstu nových zubů je snem každého zubaře. Pracoval jsem na tom od doby, kdy jsem byl postgraduálním studentem. Byl jsem si jistý, že to zvládnu,“ řekl vedoucí výzkumník a vedoucí oddělení stomatologie a ústní chirurgie Katsu Takahashi.
Léčba by se zaměřila na lidi s anodoncií, což je vrozený stav, kdy lidem chybí část, nebo většina trvalého chrupu. Vyskytuje se přibližně u 1 % populace, ale absence zubů již v mládí způsobuje těmto lidem potíže s mluvením, polykáním a může tak negativně ovlivnit jejich vývoj. Takahashi se této vývojové vadě věnoval již od roku 1991, kdy začal určovat gen, který způsobuje omezený růst zubů. „Počet zubů se měnil díky mutaci pouze jednoho genu. Pokud z toho uděláme cíl našeho výzkumu, měl by existovat způsob, jak počet zubů u lidí změnit,“ uvedl v té době.
Při pokusech vědci zjistili, že myši, které postrádali určitý gen, měli více zubů. Později vědci přišli na to, že protein zvaný USAG-1, syntetizovaný s tímto genem, omezuje růst zubů. Blokací tohoto proteinu by se tedy mohlo dosáhnout toho, že by zubů rostlo více. Takahashiho týmu se podařilo vyvinout neutralizační protilátkový lék, který blokuje funkci proteinu a v experimentech na myších byl lék úspěšný.
Aktuálně se připravuje lék, který budou moci užívat lidé. Jakmile skončí klinické studie, které musí prokázat, že lék nemá žádné škodlivé účinky na lidský organismus, bude léčba zaměřena na děti s anodoncií ve věku od 2 do 6 let. Pokud bude léčba úspěšná, může tato nová metoda přinést naprostou změnu ve stomatologii. V budoucnu by se lék mohl podávat lidem, kteří nemají zuby kvůli kazům či paradentóze a vyhnout se tak zubní náhradě. „Doufáme, že se dočkáme doby, kdy medicína opětovnému růstu zubů bude třetí volbou vedle zubních protéz a implantátů,“ uvedl Takahasni.
