V rámci Světového i Evropského týdne očkování je důležité připomenout význam pravidelného očkování a přeočkování pro udržení kolektivní imunity i individuálního zdraví každého jedince. Jedním z příkladů významu očkování může být i očkování proti záškrtu, a to ve světle nárůstu případů tohoto onemocnění v evropském regionu v poslední době. V roce 2022 zahájila Národní referenční laboratoř (NRL) pro pertusi a difterii Státního zdravotního ústavu (SZÚ) spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Kanceláří WHO v České republice v oblasti laboratorní diagnostiky záškrtu (difterie). Tato spolupráce je podporována Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Charakteristika onemocnění
Záškrt je akutní bakteriální onemocnění. Způsobují ho bakterie Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans a Corynebaterium pseudotuberculosis, které produkují difterický toxin. C. ulcerans a C. pseudotuberculosis jsou primárně zoonotickými infekcemi, ale mohou způsobit onemocnění i u lidí.
Záškrt může mít různé klinické projevy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný antibiotiky. Respirační formu onemocnění rozlišujeme na faryngeální (záškrt mandlí) a laryngeální. Faryngeální forma nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolestí v krku, postupně se na sliznici objevují běložluté povlaky (pablány), které nelze odstranit bez porušení tkáně. Laryngeální forma záškrtu bývala v minulosti obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí. Začínala sípáním a štěkavým kašlem a pokračovala šířením pablán do dolních cest dýchacích. Spolu s velkými otoky v oblasti krku mohlo dojít až k zadušení nemocného. Nosní forma infekce je mírnější a projevuje se krvavou nebo hnisavou sekrecí a pablánami v nosní sliznici. Kožní forma záškrtu se většinou projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí a vyskytuje se zejména v zemích s nízkou proočkovaností. Pokud není nemocný včas léčen, toxin, který bakterie při onemocnění záškrtem produkuje, se dostává do krve a může poškodit srdce, ledviny a nervový systém.
📅 Vaccination schedules are designed to protect your child from disease when they need it most.
— WHO/Europe (@WHO_Europe) April 24, 2023
✅ Follow the schedule and catch your child up on any missed doses.#EveryDoseCounts 💙 pic.twitter.com/fcjlycMaBV
Vzestup výskytu záškrtu v evropském regionu
V roce 2022 zaznamenalo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí a Regionální kancelář WHO pro Evropu významný nárůst hlášených případů záškrtu mezi žadateli o azyl, uprchlíky a nově příchozími migranty v několika zemích včetně Belgie, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska, Rakouska, Spojeného království, Španělska a Švýcarska.
Očkování proti záškrtu v Česku
Povinné očkování proti záškrtu v Československu začalo v roce 1946 a významně snížilo nemocnost a úmrtnost na záškrt. Nemocnost prudce klesala až do začátku 70. let, kdy došlo k přerušení endemického výskytu onemocnění. Od roku 1974 se vyskytovaly jen ojedinělé případy onemocnění. Před rokem 2022 byl poslední případ záškrtu v ČR zaznamenán v roce 1995. Poslední dvě úmrtí byla v Československu zaznamenána v roce 1969.
Podle současného očkovacího kalendáře se nyní v ČR děti proti záškrtu očkují pěti dávkami vakcíny, přičemž poslední dávka se podává ve věku 10 až 11 let.
