Veřejná správa a státní úřady nepředstavují zrovna místo, kde se obvykle odehrává technologický pokrok. Ale práce Otta Velsberga, osmadvacetiletého postgraduálního studenta, vás možná přesvědčí o opaku. Jeho úkolem je totiž zavádění technologických novinek pro estonské úřady. Nejenom jeho práce tak dělá tento pobaltský stát jeden z nejprogresivnějších na světě. Na řadu totiž přichází umělá inteligence a strojové učení.
„Chceme tak štíhlý stát, jak jen to bude možné,“ řekl pro wired.com Velsberg. Jeho doktorandská práce se zaměřuje na využití internetu věcí a senzorů v rámci státních služeb. Klíčem je podle něj nasazení umělé inteligence, která pomůže posunout celý obor výrazně dopředu a omezí tak nároky na počty zaměstnanců. V současné době pracuje asi 22 % Estonců pro stát. To je sice evropský průměr, ale je to více než 18 % v USA.
Že se nejedná o prázdná slova, ale stojí za ním i reálné úspory, dokazují již zkoušené projekty. Kupříkladu v roce 2017 bylo strojové učení nasazeno na analýzu satelitních snímků estonského venkova. Tamní farmáři totiž mohou pobírat dotace na to, že kosí své louky. Snímky dodá Evropská vesmírná agentura (ESA) a umělá inteligence pak porovnává týdenní změny pixel po pixelu. Pokud zjistí, že se blíží termín a pozemek je stále v původním stavu, pak pošle farmáři upozornění e-mailem. Výsledek je jasný: jen za první rok ušetřil tento systém 665 tisíc eur (17 miliónů korun), protože fyzické návštěvy inspektorů mohly být výrazně omezeny.
Druhá aplikace přijde vhod všem, kteří byli v Estonsku propuštěni z práce. Data o jejich vzdělání, kvalifikaci a praxi zpracuje umělá inteligence a pokusí se jim najít vhodné místo. Zatímco před nasazením systému si novou práci udrželo alespoň půl roku 58 % zaměstnanců, nyní to je 72 %.
Třetí případ sice není ukázkou umělé inteligence, ale ukazuje další důležitý aspekt e-governmentu – sdílení dat. Nově narození Estonci jsou automaticky zapsáni do školy v místě svého bydliště. Ředitelé škol tak mohou v předstihu reagovat na populační křivku a rodičům odpadne shánění volných míst ve škole.
A co spravedlnost?
Nejambicióznější projekt chystá Velsberg pro estonské ministerstvo spravedlnost. Společně se svými kolegy se snaží vytvořit „robotického soudce“, který by rozhodoval malé spory o méně než 7 000 eur (180 tisíc korun). Cílem je rozvázat soudcům a úředníkům ruce pro řešení závažnějších sporů, protože stejně jako v ostatních zemích jsou estonské soudy zavalené případy a nestíhají. V první fázi, pokud dojde k nějakému obchodnímu sporu, nahrají obě dvě strany do systému všechny smlouvy a další dokumenty. Systém následně posoudí, jestli je to dost pro živého soudce, aby vynesl rozsudek. Soud se tak nebude muset zbytečně odročovat.
Cílem není nahradit soudce, ale pomoci jim.
Celý systém je prozatím ve výstavbě a tým shromažďuje připomínky od právníků a snaží se je zapracovat. Cílem není soudce nahradit – na to je právní systém příliš složitý. Může ale ušetřit spoustu práce zejména v těch nejnižších patrech justice, jako je například přestupkové řízení. Člověk by nicméně měl vždy mít možnost odvolání k živému soudci.
